Když jsem byl mladý, tak moje představa o tom, jak by měla vypadat moje budoucí holka, byla taková, že má mít hnědé oči a velké poprsí. Když se taková objevila, tak jsem se s ní oženil. Ono je to skoro jedno, kterou si vezmete, na každou si musíte zvyknout, ale dívat se na ni budete celej život. Proto vybírejte podle vzhledu.
Jako že se s věkem nic nemění, jo? Pořád stejně pevné trojky, čtyřky, pořád perfektně vypnutá jemná kůže bez vrásek, pořád mladistvý výraz ve tváří, ani jeden šedivý vlas .....
víš, co se říká : když chceš vědět, s kým budeš trávit stáří, nech si ukázat fotku její matky v příslušném věku.
no ne, to nalívání mlíkem, jednou to jsou cecky jak mají být, a posléze věšáky anebo ještě hůř psí uši...
No jenomže když její matka ovdověla, stála se na ni fronta. A to ti
pindíci už taky nebyli zrovna jako mlatcův cep. 
V sobotu jdu na sraz spolužáků. A vzpomněla jsem si na vyprávění
jedné známé: v mládí odešla studovat, zůstala "ve světě" ale po smrti
manžela, coby důchodkyně, se vrátila do rodného města A samozřejmě
hledala lékaře. Někdo jí poradil dobrého zubaře. Zašla k němu, jméno
jí bylo povědomé. V čekárně visel jeho diplom. Opravdu! Spolužák ze
ZDŠ! Krásný hoch, lamač dívčích srdcí. Jí se, samozřejmě, líbil
také a byla do něj tajně zamilovaná. Srdce se jí rozbušilo v radostném
očekávání setkání s ním. Vešla do ordinace a zděsila se: tenhle starý,
olysalý dědek že je její spolužák? To není možné! To musí být omyl!
Přesto se opatrně zeptala: "Nechodil jste v letech xxx xxx do školy v AAA
ulici? Myslím si, že jste byl v MÉ třídě!"
Ten dědek se na ni pozorně zadíval a zeptal se jí: "A CO JSTE UČILA?"
2
ale jak kdo