Bývalí jezuité Jan Kořistka a Petr Jiříček, ve snaze zjistit, kolik je na Valašsku tajných evangelíků (jejichž existence byla veřejným tajemstvím), rozhlásili, že podle (jimi smyšleného) patentu Marie Terezie se každý může přihlásit k libovolnému náboženství. Výsledek byl šokující, neboť mnohdy se přihlásily k evangelictví celé obce. Stát reagoval vysláním vyšetřující komise a vojenských oddílů. Byli zatýkáni evangeličtí vůdci a kazatelé.
V Růžďce došlo přímo k fyzickému střetu, kdy občané v noci z 8. na 9. června přispěchali na pomoc zatýkanému kazateli Pavlu Hořanskému; když se odmítli rozejít, byla zahájena střelba, jejíž obětí se stali 3 muži a těhotná žena. Hořanský byl odvlečen do Sedmihradska, kde zemřel. (Na místě tuto tragédii připomíná pomník z roku 1927.) Navzdory tomuto konfliktu tajná shromáždění pokračovala, i přes to, že do všech protestantských vsí bylo nastěhováno vojsko. V celé kampani se jako předseda vládní vyšetřovací komise výrazně angažoval pozdější litoměřický biskup Jan Leopold Hay, který příčinu krize spatřoval ve špatném stavu duchovní správy. Napjatá situace nakonec vyústila vydáním Tolerančního patentu Josefa II. v říjnu 1781, přičemž události v Růžďce byly jedním z nejvýraznějších podnětů k tomuto aktu. Ani po něm se však nedalo mluvit o plné rovnocennosti protestantů s katolíky, kteří měli „velikú právnost", jak vzpomínal po letech jeden starý evangelík. Jisté uvolnění nastalo až po „prajskej" válce (1866).
