Je to smutný příběh, ale určitě takových příběhu kdy se vesnice vzbouřila proti mocipánům je více. a skončilo to krveprolitím. Nelze to označit z náboženskou rozepři a vůbec ne za nějakou jezuitskou záležitost.
Je to smutný příběh, ale určitě takových příběhu kdy se vesnice vzbouřila proti mocipánům je více. a skončilo to krveprolitím. Nelze to označit z náboženskou rozepři a vůbec ne za nějakou jezuitskou záležitost.
Valašsko bylo po staletí centrem evangelické víry, ukazuje kniha Dějiny protestantismu na Vsetínsku. Ke druhému náboženství se lidé začali veřejně hlásit po představení falešného Kořiskova tolerančního patentu.
Takové pozdvižení, jaké nastalo na jaře 1777, Valašsko už dlouho nepamatovalo. Misionář Jan Kořiska a jeho pomocníci chodili po kraji a ve svých kázáních nabádali lidi, ať se nebojí a veřejně se přihlásí ke svému evangelictví. Nic jim nehrozí, protože císařovna Marie Terezie vydala toleranční patent, jímž jim jejich víru povoluje.
Lidé byli zpočátku nedůvěřiví, ale poté, co jim Kořiska ukázal
listinu s pečetí, začali houfně chodit na úřady, kde se přiznávali k
nekatolické víře. A rozhodně nešlo o jednotlivce.
„Na Valašsku se přihlásilo k evangelické víře 72 obcí. Některé obce,
jako třeba Mikulůvka, se přihlásily celé i s připojením obecní pečeti.
Na Vsetíně došlo k hromadnému zápisu evangelíků 3. května 1777. K
evangelickému vyznání se tehdy přihlásily 933 osoby. Římských katolíků
zůstalo pouze 153,“ píšou Bohuslav Burian a Ilja Burian v knize Dějiny
protestantismu na Vsetínsku.
Právě na základě toho falešného tolerančního patentu, kdy prolhaným jezuitským křivopřísežníkům lidé uvěřili, došlo k onomu shromáždění a následnému vraždění .
Ta zabitá těhotná žena byla z rodu, ze kterého pocházejí i moji předkové.
Když se někdy v 90. letech uspořádalo první ekumenické shromáždění,
tak tam řečnil Graubner sejným způsobem jak ty: za to mohla světská moc,
to byli vojáci - katolická církev nic, ta je v tom nevinně....
Umyl si ruce.
Stejně jako Pilát....Graubner se za to ale nedostane do Creda 