My to máme zase naopak. Syn chodí na katolické nábožko. To je aspoň ekuména. To Vizitor nezná, tam se učí nábožko jako předmět ve školách, každej na svojem písečku. Pro slováky prý Bůh vytvoří i dvě nebe, katolické a evangelické zvlášť.
My to máme zase naopak. Syn chodí na katolické nábožko. To je aspoň ekuména. To Vizitor nezná, tam se učí nábožko jako předmět ve školách, každej na svojem písečku. Pro slováky prý Bůh vytvoří i dvě nebe, katolické a evangelické zvlášť.
Já bych proti tomu také nebyla, aby moje děti chodily do katolického
náboženství! Ale to by asi musely někam dojíždět.... nevím, to byla
záležitost manžela coby katolíka, aby děti vedl ke katolické víře! Já
jsem při sňatku slíbila, že mu v tom NEBUDU BRÁNIT a to jsem byla ochotna
dodržet. Stejně jako se křtem, tak s návštěvou kostela... jenže: on se o
nic nepostaral, děti do kostela nebral a ani tam sám nechodil, přestože měl
možnost.
No a přece nenechám děti růst jako dříví v lese, ne?
Navíc ony samy měly zájem - chodit do nedělní školy, na tábory a pobyty,
do dorostu, do mládeže...
legrace byla že já jsem se členkou ČCE stala později než mé děti
a to už jsem byla rozvedená... v době,
kdy jsem byla provdaná za katolíka, jsem nebyla členkou žádné církve,
jenom jsem byla pokřtěná v Jednotě českobratrské (nyní je to Církev
bratrská) víc nic...