Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

Buddhu pozná jen Buddha- Tedy svůj svého. nezapomínejme, že buddhismus má několik osvědčených škol a to že se někdo prohlásí za Buddhu nebo osvíceného, neznamená vůbec nic. Každá škola se musí osvědčit v čase a to jeho žáky, taky se předává učení z mistra na žáka osobně, většinou vkládáním rukou a dlouhodobým osvědčením. Tedy je zde i určitá stálost učení v čase.

sú to všetko ľudské pletky, ľudské filozofie, žiadne ná-boženstvo, lebo tam nie je Boh - všetko je to pohanstvo, popiera 1. prikázanie Desatora...v budhizmus nepripravuje človeka pre spásu, nemáme však predstavu, ako to rozsúdi pri Parúzii Kristus...sú len tri možnosti - pohanstvo vs judaismus a islam vs Kristus! - beriem len to posledné, pravé a jediné...:-)

Buddhismus je světové náboženství. Je to neteistické náboženství - nemají žádné bohy, porušení 1. přikázání není možné.

budhizmus nie je ná(bože)nstvo, lebo nemá Boha (tak sa vyjadril aj Dalajláma v Aule UK) - je to ľudská pohanská filozofia (či dobrá alebo zlá, a nakoľko - to je už iná téma....

Nikde není psáno, že v náboženství musí vystupovat nějaký Bůh. Budhismus je plnohodnotné náboženství, naplňuje význam slova religion.

O tom se snad tady nebudete přít.
Z wiki jsem teď vytáhla:
Jako světová náboženství jsou označována ta náboženství s největším počtem vyznavačů, mezi která je téměř vždy počítáno křesťanství, judaismus, islám, buddhismus a hinduismus.

nie je to tak, budhizmus nemá vo svojom učení osobného (ani neosobného) Boha/boha, a tak nemôže byť ná"bože"nstvom (hoci sa mu všeobecne- ale neoprávnene štatút náboženstva priznáva)...Da­lajláme pri návšteve Slovenska (2009) v Aule UK pred univerzitnou spoločnosťou povedal: "moja viera nepotrebuje osobného Boha!" - (pozn.: ak je Boh, tak je len osobný) - a v sále to mierne (u veriacich) zašumelo...bud­hizmus je vecne filozofia ľudského ducha a správania sa človeka k človeku bez osobného Boha, a ani neosobného...

Může být náboženstvím, i když nemá Boha. Nikde není psáno, že náboženství musí mít nějakého Boha (osobního či neosobního). Budhismus k dosažení svého cíle, jímž je zbavení člověka utrpení/stras­ti/mizérie (=ekvivalent spásy), Boha opravdu nepotřebuje. A není to pouhá filozofie, poněvadž obsahuje i praktické až obřadní úkony, jak tohoto cíle dosáhnout. Budhismus je kompletně, se vším všudy náboženská cesta - cesta vedoucí k navrácení člověka jeho podstatě.

Zastánci Budhismu si možná myslí, že je to cesta k podstatě člověka, ale tu cestu nikdo nezdolal, protože je jen člověk.
Nezdolal ji, protože je to ateistická cesta využívající pyšně schopnosti člověka, které pasuje na schopnosti Boha.
Extrémní interpretací Budhismu je Hitlerovský fašizmus a jeho vyvýšením člověka germánské rasy, který měl mít schopnosti tuto cestu zdolat. Hákový kříž toto spojení s Budhismem symbolizuje.

pohanské filozofie (včetne budhizmu) sú akože u ľudí OK, dokonca móda - ALE sú to najväčšie nebezpečenstvá pre kresťanskú vieru - odpútavajú od viery v osobného zjaveného (biblického) Boha, od Krista - proste obrovská konkurencia pre kresťanskú vieru, lebo tieto filozofie propagujú de facto dobro, pokoj ducha, zmierenie, nekonfliktnosť, nenásilie, miernosť v prejavoch a vo vzťahoch. proste sú dnes často "in" i v Európe (a vo svete), dokonca v nadpolovičných kresťanských štátoch - nevyžadujú pokánie pred Bohom, mravnú disciplínu, nepoznajú/neuz­návajú hriech, propagujú akúsi karmickú "samospásu" bez Boha - tam stačí: ži a nechaj žiť, neubližuj, nemiešaj sa iným do života, a pod...- kresťanstvo ide hodne ďalej...

Jo to tady často předvádíte že kam :-).

ak nedokážete vecne reagovať (bez osobných invektív), tak nereagujte, je to slušnosť....

Vy jste mne tu minulý týden invektívama napadal v takové míře že by jste měl držet pusu a krok.

opakujem, dal som obsiahlejší príspevok, takže, ak dokážete, reagujte na dané veci, - ak to nedokážete, radšej mlčte...osobné napádanie/pro­vokácie je váš, ako ukazujete, životabudič, a robíte to roky...

Vy si dávejte pozor na svoje příspěvky, hovado jedno.

Tak konkurence pro křesťanství budhismus jistě je. Taky proto, že propaguje tytéž hodnoty co křesťanství, i když některé v širší míře, např. v křesťanství je láska orientovaná jen vůči člověku, zatímco budhismus ji orientuje na všechny živé tvory. Budhismus učí soucítit se všema tvorama, ne jenom s člověkem.
Jinak ale neni moudrý hodnotit něco, co neznáš: budhismus vyžaduje mravní disciplínu, je to součást Budhovo osmidílné stezky která je vtělena do tohoto verše:
Nekonat zlo,
kultivovat dobro,
očistit svoji mysl –
to je rada všech budhů.

Budhismus jestliže neuznává existenci žádné všemocné bytosti ve smyslu Boha, tak samozřejmě nezná pokání, hřích ani spásu (tudíž ani spasitele). Budhismus to zkrátka nepotřebuje. K dosažení osvícení, (probuzení, budhovství), jehož jedním z efektů je zbavení se strasti, není nic takového třeba. Budhismus jde cestou poznání, vhledu, kterého je dosahováno v meditacích a jehož následnou aplikací se stoupá výš po duchovním žebříku až případně k samému jeho vrcholu.

Jsem si všimla že rozdíl mezi Budhismem a Křesťanstvím je takový že Budhismus jde sice k jakémusi "vrcholu" ale Křesťanství jde k bližním tak jako k sobě.

Křesťanství má taky přece svůj vrchol: Boha, a taky představuje cestu k tomuto vrcholu: ke království Božímu.

No a Království je vždy o mnoha členech, osob každého království.

Budhismus není schopen zajistit tuto cestu, takže je to jen iluze, že by někdo dosáhl cíle.
Budhisté si jen namlouvají, že je člověk sám o sobě něčeho takového může dosáhnout.
Pro Budhisty je meditace vrchol jejich snažení. Pro křesťana je to jen začátek a nástroj jak se spojit s Bohem.
Budhismus má negativní postoj ke světu proto je to jen nedokonalá filozofie, která trvalé štěstí nepřináší.

To samé se dá prohlásit i o křesťanství. To se dá stejně tak vyhodnotit jako iluzi.
Meditace není vrchol, meditace je prostředek vedoucí k tomu vrcholu (tak jako je jím v křesťanství víra). Jinak budhistická a křesťanská meditace vypadá každá úplně jinak.
Nevim jak jsi na to přišel, že má budhismus negativní postoj ke světu. To samé se dá ostatně prohlásit i o křesťanství, když křesťané nemají být kamarádi "tohoto světa".

jo, vždyť je tam podobností až až...

jo paralel je mezi nimi spousta, hlavně v základu obou učení. Jen to nechce být křesťansko-středný, aby bylo možno je vidět.

křesťan má být aktivní: "jděte do celého světa a získávejte mě učedníky"
nemají být kamarádu světa?omyl je třeba zjistit jakého světa-není myšleno celého světa

No právě: ono je to nějak myšleno. To samé platí i u budhismu.

meditace je cílem Budhismu protože se promedituji do nevědomí, nebo nirvány nebo jak té ptákovině říkají.
V podstatě za meditaci nic není, takže je to jejich vrchol a i konec.
Naopak křesťan meditací začíná.
Některé Budhistické poučky jsou v souladu s pravdou, ale celkově je to jen zaostalá filozofie nesrovnatelná s křesťanstvím. Nedá se tedy ani říci, že křesťanství tato filozofie nesahá ani po kotníky.

Uvažuj, cílem je právě ta nirvána a meditace je prostředkem k jejímu dosažení.
Takhle hodnotit meditaci nemůžeš, protože to prostě nevíš. Takhle se vlastně chováš jako Ondi vůči křesťanství: a priori hodnotíš a zavrhuješ něco, co neznáš.
Křesťanská meditace je v podstatě rozjímání o Bohu, což je něco naprosto jiného než budhistická meditace.
Nevim oč je budhismus zaostalejší než křesťanství a nevim ani na základě čeho by se toto dalo nějak poměřovat.

To jejich meditováni má cíl přestat existovat. Budhista dosahuje štěstí tím, že uteče od problému.
Budhista se učí být vznešeným zbabělcem. Jedině křesťan jde do problému a řeší. Je solí země.
Kdežto Budhista je přizdi sráč, který odsoudil svět, aby se s ním ve své lenosti nemusel zabývat.
Proto hromady mnichů nic nedělají, jen meditují o ničem, čehož mají i dosáhnout.

No tak to určitě ne.

Všechna filozofie je lidská. Budhismus je narozdíl od teistických náboženství založen na empirii.

a? v čom je väčší? alebo relevantnejší? - empiria - filozofia (myšlienka, skúsenosť, pokus, omyl) - a čo je filozofia, to je vždy ľudsky sporné, kontraverzné, a pre Boha bláznivé - nevieme, ako ľudí vedome a chcene žijúcich v tých 'to filozofiách (hoci mali možnosť poznať Krista, ale nepoznali ho vedome a chcene, resp. nechceli poznať) bude súdiť:-)...

To co ty vnímáš jako filozofii, je ve skutečnosti empirie. Mnoho budhistických pouček nejsou nějaké filozofické spekulace, ale popisem psychologických skutečností. Je to výsledek velice hlubokého uvědomění - vhledu do lidské psýché. Pochází to od lidí, co již dosáhli osvícení.
Křesťanství sice taky obsahuje nějakou tu empirii, ale v daleko menší míře a v podstatě to ani nestojí za řeč...

Křesťanství stojí na empirii, né že ne. Tedy nedovedu si představit že by to byla filosofie.

kresťanstvo stojí na viere, nádeji a láske, podporené empiriou....

Bez podpory empirií jak by víra fungovala? Jak by se tato víra zviditelnila? čím?

možná jen nerozumím pojmům. Pro mě je důležité sdílet víru, chodit na mše svaté, přijímat eucharistii, modlit se, a vnímat Krista jako obraz absolutního ideálu, dobra. Mít možnost se ho dotknout, vnímat a vědět že dobro JE, že pravda JE. Takhle vnímám empírii, jako víru že dobro, pravda, láska JE.

A není to idolatrie ?

nerozumím co se ptáš.

Psala jsi cosi o uctívání idolu.

cituj, nevím o čem mluvíš

ratka před 20 minutami | #7633:
"vnímat Krista jako obraz absolutního ideálu, dobra"

a to je špatně?

Jo to je špatně :-)
Ježíš to učí jinak :
"Co jste učinili tomu nejmenšímu z bratřích mých, mně jste učinili."

radka mluví o Kristu ty mluvíš o lidech kolem něho takže si mimo

je to jedno, stejně se nedomluvíme :-)

Nikoliv, Kristus mluví o sobě v ostatních lidech i v těch nejmenších, neb jsou údy jeho těla, což je o křesťanství a to o čem psala Ratka je idolatrie, uctívání idolu.

prestaňte už tárať, nedá sa to čítať, irituje to.......

Trhni si arogantní hňupe :-).

Hlavně že to není idolatrína

ano je to latrína od Kroky

skúsenosť je až následok viery, nádeje a lásky - prvá je vždy viera (zjaveného Boha v Kristovi), a skrze vieru nádej, a skrze obe láska (láska je však najväčšia, ako píše ap. Pavel) - láska vedie k dobrým - spásonosným skutkom a k milosrdenstvu...

Ale proč? Protože je to tíhnutí k dobru. víra v dobro.

Křesťanství stojí na zjevení. Východiska křesťanství vychází ze zjevení, zatímco východiska budhismu vychází z empirie, z psychologie. Takhle jsem to myslel.

To zjevení je jednoznačně vyjádřením ideálu.

Ale je to výsledkem nějaké vize, což je samo o sobě pochybné a je to důvod, proč křesťanství "netáhne" racionálně založené lidi. Zatímco budhismus má potenciál oslovit i takové lidi.

Nejsem si jistá v čem je buddhismus racionálnější. ale to sem nepatří.

tak třeba netvrdí nic o nějakém dědičném hříchu...

místo toho má utrpení. Lze dát mezi hřích a utrpení rovnítko

nelze...

Odpouštění a vyznávání hříchů je osvobozování se od nich..

lze! - hoci si to hriešnik akože neuvedomuje, le vie, že trpí - kto žije v hriechu, nesmierne trpí, onvie že hreší, a tak žije v uvedomenom alebo neuvedomenom v strachu, a vie, že ho spravodlivosť dobehne, vie, že príde pred súd - svetský- a ak tento nie (lebo svetské právo prehliada mnohé hriechy), tak Kristov isto...

fanatické žvajsty...

Utrpení je až důsledek hříchu. Ekvivalentem hříchu v budhismu by bylo to, co způsobuje špatnou karmu, tj. prostě špatný, zlý čin - jehož příčinou je vždy nevědomost/ne­uvědomělost.

přesně tak...

presne! - vieme to aj z Písma - utrpenia a smrť sú následkom hriechu...budhizmus je iste filozofia s mnohými pozitívnymi prvkami a odporúčaniami pre dobrý/spokojný/dôstoj­ný život, ale nie nekonfliktový, lebo všetci sme v hriechu, a kde je hriech, tam je vždy konflikt...bud­hizmus však nevedie k spáse (i keď nikto, kto žije spravodlivo, nemôže byť vylúčený zo spásy, a tak ani budhista... - ale čo je to spravodlivosť? - keď jednou z kardinálnych cností je spravodlivosť, a tá je viera v Boha zjaveného v Kristovi? - spravodlivý je ten, kto verí v Boha, a ešte viac ten, kto verí v Boha zjaveného v Kristovi...

Nemůžeš na budhismus aplikovat křesťanské pojmy, protože to je nesmyslné. Snad to dostatečně vyplývá z toho, co jsem o budhismu napsal. Podle budhismu žádný hřích neexistuje, takže v žádném hříchu ani nežijeme. V budhismu není nějaká autorita, která by nám stanovovala, co je hřích a co ne, resp. že něco je hřích a něco ne. V něm platí zcela jiné pojetí a vztahy.
To samé platí pro tu spásu - budhista neusiluje o spásu, ale o dosažení stavu osvícení. To je pro něj spása: zbaví ho to strasti a ukončí karmický proces jeho opětovného zrozování.
Spravedlivý je ten, kdo je mravně bezúhonný, ne?

Nevim proč by jsi si měl myslet, že křesťan žije nějak méně konfliktový život než budhista. Nebo dokonce že křesťan takový život nežije vůbec, ale budhista ano. Empirie tomu nijak nenasvědčuje. Koneckonců to že budhismus je nekonfliktní náboženství dokládá to, že v jeho historii prakticky neexistují žádné náboženské války.

No že stojí na psychologických poznatcích.

křesťanství také, dává smysl.

No ale jenom ve velice velice malé míře a kolikrát ani neni jasné, co ještě je ta zkušenost a co je jen víra (předpoklad, že to tak bude).

nezapomínejme že žijeme v přítomnosti

pod pojmom "ZJEVENÍ" sa v kresťanskej teológii definuje už pred stvorením sveta a Vesmíru večné a nezmeniteľné rozhodnutie Boha-Otca poslať na tento svet svojho Syna (v plnosti času - ako píše ap. Pavel: - vtedy, keď sa najviac rozmnožil hriech, ale súčasne sa najviac rozmnožila láska Boha k človeku a k stvoreniu) Spasiteľa sveta a Vesmíru, aby tento hriešny svet vykúpil a spasil svojím umučením, smrťou a slávnym vzkriesením, a tak pripravil pre tých, ktoré v neho uveria, spásu v Božom kráľovstve...

Ježíš spasil Vesmír? Snad jenom člověka, ne? Člověka přivádí k dokonalosti, ne Vesmír.

bláznivý jste vy...

Díky Vám už na křesťanství nevěřím, je to asi nějaká úplná pitomost když vyprodukovala Vás.

Ale našla jsem tet na fejzu supr skupinu je tam s nimi rozumná řeč o Bibli.

Nevěříš Ježíši že založil svoji církev, myslíš že v Bibli jen machroval že ji založí?

Jo založil ale ne komedianty na co se ta Vaše církev podobá :-).

tak to si teda odporuješ, když říkáš, že nevěříš na křesťanství a přitom věříš že Ježíš založil církev.

kroky, Ježiš povedal: nie to, čo prichádza z vonka pohoršuje, ale to, čo vychádza zo srdca človeka - takže tu vás, ak by ste sa držala Biblie, nikto nemôže pohoršiť, a tak ani odpútať od viery, - je to vaše vnútro, vaše srdce, vy sama, a to treba skúmať...

Zase blábol - ach jo :-).

mňa osobne zvonka nikto a nič nepohorší žiadnym činom, názorom, obdivom a príslušnosťou k niečomu, ani správaním, - ale pohoršiť sa môžem len sám na sebe, skrze seba - o tom je kristovský prístup v veciam a javom tohto sveta...teda nepohoršuje ma ani konflikt na Ukrajine, ani nahá žena, ani smilstvá, ani cudzoložstvá, ani nenávisť - tu mi je len ľúto tých, ktorí to robia, a necítia vinu...pohoršiť sa môžem (a pohoršenie ide zo mňa) len sám na sebe, v sebe, keď súhlasím so zlom, keď mu nadržiavam, keď súhlasím s válkou, keď súhlasím s odplatou "oko za oko zub za zub", keď prajem jednému víťazstvo a druhému smrť...

He he mám vložit biblický verš ?
A to potom hnedle uvidíme vyletěného čerta s krabičky :-).

každý ho pozná! - uviedol som ho mnohokrát...takže podumajte nad tým, čo ste vyššie napísala...

Nemáte právo mi dávat jakékoliv příkazy, to nevíte ?

Píšete úplně z cesty, ja měla na mysli jakýkoliv verš s Bible, nesnášíte Slovo Boží protože vaše církev jede něco jiného a tak Vás verše z Bible vždy jen rozčertí :-).

A podobné tendence měli i Margo s Abukou :-)