Tak konkurence pro křesťanství budhismus jistě je. Taky proto, že
propaguje tytéž hodnoty co křesťanství, i když některé v širší
míře, např. v křesťanství je láska orientovaná jen vůči člověku,
zatímco budhismus ji orientuje na všechny živé tvory. Budhismus učí
soucítit se všema tvorama, ne jenom s člověkem.
Jinak ale neni moudrý hodnotit něco, co neznáš: budhismus vyžaduje mravní
disciplínu, je to součást Budhovo osmidílné stezky která je vtělena do
tohoto verše:
Nekonat zlo,
kultivovat dobro,
očistit svoji mysl –
to je rada všech budhů.
Budhismus jestliže neuznává existenci žádné všemocné bytosti ve smyslu Boha, tak samozřejmě nezná pokání, hřích ani spásu (tudíž ani spasitele). Budhismus to zkrátka nepotřebuje. K dosažení osvícení, (probuzení, budhovství), jehož jedním z efektů je zbavení se strasti, není nic takového třeba. Budhismus jde cestou poznání, vhledu, kterého je dosahováno v meditacích a jehož následnou aplikací se stoupá výš po duchovním žebříku až případně k samému jeho vrcholu.
1
