Dnes nastupovali nejenom prvňáčci do první třídy. Tady "nastupovali" i
noví žáčci do mateřské školky. Školku mám v sousedství a když jsou
děti na zahradě, slyším, co si povídají, zvlášť když mluví hlasitě
no a když křičí, tak rozumím každé slovo.Dnes měl jeden nový žáček
problém s učitelkou. Chápu, bylo mu smutno po mamince a nechtěl to přiznat
(je přece chlap, že?) takže si vymýšlel důvod, jak se ctí ze školky
utéct domů k mamince. Takže rozhovor s učitelkou byl zajímavý:
dítě: "Já tu nebudu, mně sa tu nelíbí!"
Učitelka: "Co se ti tady nelíbí?"
dítě: "Ta mne síkáš že su bubý" (ta mně říkáš že jsem blbý)
Učitelka: "Ale neříkám, nic takového ti neříkám, jsi chytrý
chlapec!"
dítě: "A zíkáš a zíkáš a zíkáš!"
Učitelka: "Opravdu ti to neříkám!"
dítě: "Zíkáš a zíkáš a zíkáš!"
Učitelka: "Neříkám!"
dítě: "Zíkáš a zíkáš! Zíkáš to!"
Učitelka (už očividně přistoupila na hru): "neříkám!"
dítě: "Zíkáš!"
Učitelka: "Neříkám!"
dítě: "Zíkáš!!!"
Ten klučina to vydržel asi tak cca 10 minut, možná i víc, naštěstí na ostatní děti dohlížela druhá učitelka, tahle se věnovala tomu vzpurníkovi.
Bylo to stejné jako dohadování vizitora se Selenem:
Selen: "Mám vystudovanou teologickou fakultu"
Vizitor: "Nemáš a nemáš a nemáš!"
Selen: "Mám vystudovanou teologickou fakultu"
Vizitor: "Nemáš a nemáš a nemáš!"
Selen: "Mám vystudovanou teologickou fakultu"
Vizitor: "Nemáš a nemáš a nemáš!"





co tak
podříznout beránka? není toho Bůh lačný?

