Jak to, vždyť Bůh je náš Otec a my jsme jeho děti.
Jak to, vždyť Bůh je náš Otec a my jsme jeho děti.
To je taky jenom taková povídačka, syny v novodobých překladech
přeložili na děti, Ježíš se modlí takto:
Jan 17
21aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli
v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
22Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno
–
23já v nich a ty ve mně;
Řím 8, 15-16
Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve
strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto
můžeme volat: „Abba, Otče!“
Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch, že jsme Boží děti.
Kralický překlad :
15 Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste
Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
16 A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu
pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom
spolu i oslaveni byli.
O dětech nic.
Kroky, s tebou je dneska diskuse jak s Abukou. Šak když Bůh je náš otec a my jeho synové, tak jsme jeho děti. Nemám u sebe řecký text, ale to je snad jedno.
No ale když máme být všichni jedno, tak to Ježíš Kristus je taky dítě a Otec je taky dítě ?
Máme být dokonalý jako Otec dokonalý je a ne jako dítě dokonalé je
:-).
Ti tomu dali s těmi dětmi :-).
A to jsem ke všemu babička a mám být jako dítě ?
To snad ne :-).
Ježíš to vidí takto: Kdo koná vůli Otce je můj bratr i sestra i matka,
nikoliv děti.
Jenom vím že novodobí překladatelé s těmi "dětmi" nadělali s Bible šlamastiku :-).
ještě že nejsi křesťanka, jako vyhledávačka na internetu se třeba
stav na hlavu
