Svědkové Jehovovi
Po druhé světové válce se počet Svědků Jehovových pohyboval okolo dvou
tisíc. Po
roce 1948 jim byla zakázána činnost, byly zatčeny vedoucí osobnosti. Byli
potlačeni do
ilegality, kde se jejich počet velmi rozrostl. Po roce 1989 jejich počet měl
opětovně
vzestupnou tendenci, podle sčítání lidu v roce 1991 byl počet členů 14
575 a v 2001 členská
základna vzrostla na 23 260 členů, čímž jsou v současnosti čtvrtou
nejpočetnější
náboženskou skupinou v ČR (největší počet členů žije v Brně) (Přibyl
2004a: 504 – 506).
Za komunismu byli stíháni především proto, že odmítali nastoupit
povinnou
vojenskou službu, dnes jsou známi spíše odmítáním transfúze krve, a to i
tehdy, pokud je
bezprostředně ohrožen život. Zákaz transfúze se týká i dětí, a tak se
dostávají do konfliktu se
zákonem o neposkytnutí lékařské péče. Je ovšem pravda, že v poslední
době z tohoto
striktního zákazu ustupují.4 Pro Svědky Jehovovy je rovněž příznačné
očekávání a
vypočítávání konce světa (plyne zde nebezpečí, pokud konec nenastane,
snažit se ho uspíšit
násilným či teroristickým činem). V posledních letech se však zdá, že
se soustředí i na jiná témata










To byla provokace. 



