Desatero v Exodus 20
1Potom Bůh vyhlásil všechna tato slova. Řekl: 2Já יהוה jsem tvůj Bůh,
který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. 3Nebudeš mít jiné
bohy vedle mne. 4Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co
je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. 5Nebudeš se jim
klanět a nebudeš jim otročit, neboť já יהוה, tvůj Bůh, jsem Bůh
žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na
čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, 6ale prokazuji milosrdenství
tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy. 7Nebudeš brát
jméno יהוה, svého Boha, nadarmo, protože יהוה nenechá bez trestu
toho, kdo bere jeho jméno nadarmo. 8Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil.
9Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je
sobota patřící יהוה, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani
tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj
příchozí, který je ve tvých branách, 11protože šest dní יהוה dělal
nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto
יהוה požehnal sobotní den a posvětil ho. 12Cti svého otce a svou matku,
aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává יהוה, tvůj Bůh.
13Nebudeš vraždit! 14Nebudeš cizoložit! 15Nebudeš krást! 16Nebudeš
vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! 17Nebudeš dychtit po
domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po
jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po
ničem, co patří tvému bližnímu.

