STARÁ BÁSEŇ - Josef Kainar
Ta stará báseň vždy mě znovu děsí
když bouřka znenadání
kopne do vody
Dušičko kde jsi
Lampo volám tě
Den propadnut byl vlnou
Za vlasy
Helgoland neví
Příval syčí:
Zetě
Ta stará báseň vždy mě znovu děsí
Vln vzdorování
Bílých blesků pění
Drn klesá ke dnu
Lehá na kamení
Táhneme z vody za vlasy
Co nebylo
A není
Přiznám se, vůbec obsahu "básně"
nerozumím... 
Ano, mnoho věcí nechápu! Ale neskrývám
to... 