U kmene Mohawků žila dívka jménem Tekakwitha, známá svou krásou,
klidem a nezměrnou vírou. Po epidemii neštovic jí zůstaly jizvy na tváři,
ale její duch zůstal čistý a silný. Mnozí muži ji chtěli za ženu, ale
ona odmítala, toužila po životě v duchovní čistotě. Věděla totiž, že
slzy tvoří oceán a v něm nikdy nebude sama.
Jednoho dne do vesnice přišel mladý lovec z jiného kmene. Byl statečný,
laskavý a měl dar naslouchat větru. Když ji uviděl, nezamiloval se do její
krásy, ale do jejího klidu. Mluvili spolu u řeky, čechral jí její vlasy a
sdíleli spolu příběhy o hvězdách a o tom, co znamená být svobodný.
Tekakwitha cítila, že se její srdce probouzí, ale věděla, že její cesta
je jiná. Mladý lovec ji nepoprosil o ruku, místo toho jí daroval orlí pero,
symbol svobody a respektu. A odešel zpět do hor.
Schovala si jeho pero a každý den se za něj modlila. Jejich láska nebyla
naplněná manželstvím, ale byla hluboká, čistá a věčná, jako řeka,
která plyne dál, i když ji nevidíš. Znala sílu svého oceánu a proto
pochopila jeho volnost:-)
