POEZIE - převzato
Je věčná kniha lásky láskyplná.
Jedni v ní
sotva pár stránek letmo listovali.
Hořeli druzí, slzami poplakali
děj její líbezný.
Psali ji dlouho, tisíciletí.
I my dva do ní možná připíšeme větu.
V železech lásky spoután, štěstí blízek,
blaženství její poznav, stesk i žal.
jak šťasten byl bych, kdybych v této knize
řádeček aspoň jeden přidělal.



Chováte se jako bezcitný cynik! Co také
od Vás čekat!? 