Rozcestník >> Náboženství >> ❤️ Všichni jsme synové a dcery Boží! ❤️

Mesiášův rodokmen
1Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova:
2Abraham zplodil Izáka,
Izák zplodil Jákoba,
Jákob zplodil Judu a jeho bratry,
3Juda zplodil Perese a Zeracha z Támar,
Peres zplodil Checrona,
Checron zplodil Rama,
4Ram zplodil Aminadaba,
Aminadab zplodil Nachšona,
Nachšon zplodil Salmona,
5Salmon zplodil Boáze z Rachab,
Boáz zplodil Obéda z Rút,
Obéd zplodil Jišaje,
6Jišaj pak zplodil krále Davida.
David zplodil Šalomouna z manželky Uriášovy,
7Šalomoun zplodil Rechoboáma,
Rechoboám zplodil Abiáše,
Abiáš zplodil Asu,
8Asa zplodil Jošafata,
Jošafat zplodil Jehorama,
Jehoram zplodil Uziáše,
9Uziáš zplodil Jotama,
Jotam zplodil Achaze,
Achaz zplodil Ezechiáše,
10Ezechiáš zplodil Menašeho,
Menaše zplodil Amona,
Amon zplodil Jošiáše,
11Jošiáš zplodil Jekoniáše a jeho bratry
a pak přišlo babylonské zajetí.
12Po odvlečení do Babylonu Jekoniáš zplodil Šealtiela,
Šealtiel zplodil Zerubábela,
13Zerubábel zplodil Abihuda,
Abihud zplodil Eliakima,
Eliakim zplodil Azora,
14Azor zplodil Sádoka,
Sádok zplodil Achima,
Achim zplodil Eliuda,
15Eliud zplodil Eleazara,
Eleazar zplodil Matana,
Matan zplodil Jákoba
16a Jákob zplodil Josefa, muže Marie,
z níž se narodil Ježíš zvaný Kristus.
17Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abrahama po Davida, čtrnáct pokolení od Davida po babylonské zajetí a čtrnáct pokolení od babylonského zajetí po Krista.
Bůh je s námi
18Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého. 19Její muž Josef byl spravedlivý, a protože ji nechtěl veřejně zostudit, rozhodl se, že se s ní rozejde v tichosti. 20Když však o tom přemýšlel, hle, ve snu se mu ukázal Hospodinův anděl a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť to, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. 21Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů.“
22To vše se stalo, aby se naplnilo, co Hospodin řekl ústy proroka: 23„Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,“ což se překládá: Bůh je s námi.
24Když se Josef probudil, zachoval se, jak mu přikázal Hospodinův anděl, a vzal si Marii za manželku. 25Nespal s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.
2
Mudrcové z Východu
1Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu. 2„Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
3Když se to doslechl král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním. 4Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš.
5„V judském Betlémě,“ odpověděli mu. „Neboť tak je psáno skrze proroka:
6‚Ty však, Betléme v judské zemi,
nejsi z judských knížat vůbec nejmenší,
vždyť právě z tebe vzejde Panovník,
Pastýř pro Izrael, můj lid.‘“
7Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a vyptával se jich, kdy přesně se jim ta hvězda ukázala. 8Potom je poslal do Betléma se slovy: „Jděte a pečlivě vyhledejte to dítě. Jakmile je najdete, oznamte mi to, abych se mu mohl jít poklonit i já.“
9Jakmile vyslechli krále, vyrazili na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. 10Když tu hvězdu spatřili, zmocnila se jich nesmírná radost. 11Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. 12Když potom od Boha dostali ve snu pokyn, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se do své země jinudy.
Útěk do Egypta
13A hle, po jejich odjezdu se Josefovi ve snu ukázal Hospodinův anděl a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti nepovím. Herodes totiž bude to dítě hledat, aby ho zabil.“
14Ještě tu noc tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a odešel do Egypta, 15kde zůstal až do Herodovy smrti. Tak se naplnilo, co Hospodin promluvil ústy proroka: „Povolal jsem svého Syna z Egypta.“
16Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, nesmírně se rozhněval a dal v Betlémě a v celém okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let, podle času, na který se vyptal mudrců. 17Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše:
18„V Rámě je slyšet křik –
naříkání a mnohé úpění.
Ráchel tam pláče nad svými dětmi,
nad jejich ztrátou se nedá utěšit!“
19Když potom Herodes zemřel, hle, Hospodinův anděl se ve snu ukázal Josefovi v Egyptě 20a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země. Ti, kdo usilovali o život dítěte, jsou již mrtví.“
21Josef tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a přišel do izraelské země. 22Uslyšel ale, že v Judsku místo svého otce Heroda kraluje Archelaos, a tak se tam bál jít. Když potom od Boha dostal ve snu pokyn, obrátil se do galilejského kraje. 23Přišel tam a bydlel ve městě zvaném Nazaret. Tak se naplnila slova proroků, že bude nazýván Nazaretský.
3
Hlas volajícího
1V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: 2„Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ 3To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal:
„Hlas volajícího na poušti:
Připravte Pánovu cestu!
Urovnejte jeho stezky!“
4Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med. 5Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu, 6vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.
7Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? 8Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. 9A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! 10Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně.
11Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 12Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!“
Milovaný Syn
13Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal pokřtít. 14Jan mu v tom ale velmi bránil: „Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?“
15„Nebraň tomu,“ odpověděl mu Ježíš. „Takto máme naplnit veškerou spravedlnost.“ A tak mu nebránil.
16Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Božího Ducha, jak sestupuje z nebe jako holubice a přichází na něj. 17Vtom se z nebe ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“
4
Je psáno
1Tehdy byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby tam byl pokoušen od ďábla. 2Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. 3Vtom k němu přistoupil Pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kamení, ať se promění v chleby.“
4On však odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst.‘“
5Tehdy ho ďábel vzal do svatého města a postavil ho na vrcholek chrámu. 6„Jsi-li Boží Syn,“ řekl, „vrhni se dolů! Je přece psáno:
‚Svým andělům přikáže o tobě
a ponesou tě na rukou,
abys nenarazil nohou na kámen.‘“
7Ježíš mu řekl: „Také je psáno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“
8Poté ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu. 9„To všechno ti dám,“ řekl mu, „když padneš na kolena a pokloníš se mi.“
10„Odejdi, satane!“ řekl mu na to Ježíš. „Je přece psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“ 11Tenkrát ho ďábel opustil a hle, přistoupili andělé a sloužili mu.
Světlo v Galileji
12Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje. 13Opustil Nazaret a přišel bydlet do pobřežního města Kafarnaum v krajinách Zabulon a Neftalí. 14Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:
15„Země Zabulon a země Neftalí,
při cestě k moři, za Jordánem,
Galilea pohanů:
16Lid, který bydlel v temnotách,
uviděl veliké světlo,
obyvatelům krajiny stínu smrti
světlo se zaskvělo.“
17Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“
18Jednou se procházel podél Galilejského jezera a uviděl dva bratry, jak házejí síť do vody. Byli to rybáři Šimon (později zvaný Petr) a jeho bratr Ondřej. 19Řekl jim: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ 20Oni hned opustili sítě a šli za ním. 21Poodešel dál a uviděl jiné dva bratry – Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana – jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. Zavolal je 22a oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním.
23Ježíš pak procházel celou Galileu, učil v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi. 24Zpráva o něm se roznesla i po celé Sýrii, a tak k němu přiváděli všechny nemocné, sužované různými neduhy a bolestmi, posedlé, trpící padoucnicí i ochrnuté a on je uzdravoval. 25A šly za ním veliké zástupy nejen z Galileje, ale i z Dekapole, Jeruzaléma, Judska a Zajordánska.
5
Blaze vám
1Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu. Posadil se, a když k němu přistoupili jeho učedníci, 2začal je učit:
3„Blaze chudým v duchu,
neboť jim patří nebeské království.
4Blaze plačícím,
neboť budou potěšeni.
5Blaze mírným,
neboť dostanou zemi za dědictví.
6Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti,
neboť budou nasyceni.
7Blaze milosrdným,
neboť dojdou milosrdenství.
8Blaze čistým v srdci,
neboť uvidí Boha.
9Blaze těm, kdo působí pokoj,
neboť budou nazváni Božími dětmi.
10Blaze pronásledovaným pro spravedlnost,
neboť jim patří nebeské království.
11Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a šířit o vás všelijaké zlé a lživé řeči kvůli mně. 12Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.
13Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. 14Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto. 15Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě. 16Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“
Naplnění Zákona
17„Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. 18Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní. 19Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého. 20Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království.
21Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,‘ a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu. 22Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!‘ bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni. 23Proto když bys přinášel na oltář svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24nech svůj dar tam před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Teprve potom přijď obětovat svůj dar. 25Se svým odpůrcem se dohodni rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení. 26Amen, říkám ti: Určitě odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.
27Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ 28Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.
31Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘ 32Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.
33Slýchali jste také, že předkům bylo řečeno: ‚Nebudeš křivě přísahat‘ a ‚Své sliby Hospodinu splň.‘ 34Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn, 35ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále. 36Nepřísahej ani na svou hlavu. Nemůžeš přece jediný svůj vlas udělat bílým nebo černým. 37Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.
38Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ 39Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40Když se s tebou někdo chce soudit, aby tě připravil o košili, nech mu i plášť. 41Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě. 42Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si od tebe chce půjčit, se neodvracej.
43Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního a svého nepřítele měj v nenávisti.‘ 44Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. 45Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní? 47A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané? 48Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
6
Skrytá zbožnost
1„Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv. Jinak totiž nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. 2Když dáváš chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby sklízeli chválu od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 3Raději, když dáváš chudým, ať tvá levice neví, co dělá pravice. 4Tak tvé dobrodiní zůstane vskrytu a tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.
5Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 6Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.
7Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. 9Proto se modlete takto:
Otče náš, který jsi v nebesích,
ať se posvětí tvé jméno!
10Ať přijde tvé království!
Ať se stane tvoje vůle
jako v nebi, tak i na zemi.
11Dej nám i dnes náš denní chléb
12a odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
13A neuveď nás do pokušení,
ale vysvoboď nás od zlého.
14Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí také váš nebeský Otec vám. 15Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.
16A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. 17Když se postíš, raději si pomaž hlavu olejem a umyj si tvář, 18aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.“
Bůh, nebo mamon?
19„Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou. 20Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou. 21Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.
22Oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo bude jasné. 23Je-li však tvé oko lakomé, celé tvé tělo bude temné. Jestliže je světlo v tobě tmou, jak veliká bude sama tma?!
24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
Nemějte starosti
25„Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? 26Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? 27Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? 28A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, 29ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?

Izaiáš 2:4 CSP
A bude soudit mezi těmi národy a domlouvat mnohým lidem. I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a už se nebudou učit boji.

CSP: Český studijní překlad🌞🌞

Nekamenujte, neb kámen se dá použít lepším způsobem.
Kámen ke kameni a je z toho hrad:-)

Ktož sú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a úfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.

Kristusť vám za škody stojí,
stokrát viec slibuje,
pakli kto proň život složí,
věčný mieti bude;
blaze každému, ktož na pravdě sende.

Tenť pán velíť se nebáti
záhubcí tělesných,
velíť i život složiti
pro lásku svých bližních.

Protož střelci, kopiníci
řádu rytieřského,
sudličníci a cepníci
lidu rozličného,
pomnětež všichni na pána štědrého!

Nepřátel se nelekajte,
na množstvie nehleďte,
pána svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřáteli neutiekajte!

Dávno Čechové řiekali
a příslovie měli,
že podlé dobrého pána
dobrá jiezda bývá.

Vy pakosti a drabanti,
na duše pomněte,
pro lakomstvie a lúpeže
životóv netraťte
a na kořistech se nezastavujte!

Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého!

A s tiem vesele křikněte
řkúc: Na ně, hr na ně!
Bran svú rukama chutnajte,
bóh pán náš, křikněte![