K Bohu, ač je to k nevíře, vedou všechny cesty!
Ale nejkrásnější cestou vede Bůh lidi, kteří k němu mají lásku a úctu!
K Bohu, ač je to k nevíře, vedou všechny cesty!
Ale nejkrásnější cestou vede Bůh lidi, kteří k němu mají lásku a úctu!
Ano, i bez lásky a úcty k Bohu dojdeš nakonec i Ty k Bohu Stvořiteli a Otci svého, ale jdeš často po cestě plné nemilých překvapení a nejrůznějších útrap. . .
Oprava: ". . . k Bohu Stvořiteli a Otci svému . . ." (Chybička se vloudila!)
Také se Vám to stává? Probudíte v sobě myšlenku, začnete ji formulovat v písemné podobě a během psaní změníte názor a v půlce myšlenky ji přeformulujete, ale nevšimnete si, že napsaná část potřebuje trochu změnit!? Řešením je pozorné přečtení napsaného textu, ale jak zastavit další myšlenky, které se také dožadují záznamu!? NO NIC, MUSÍM BÝT POZORNĚJŠÍ.