Tak který ty jsi?
Homo heidelbergensis
Heidelberský člověk žil před 800–300 tisíci lety, je označován také
jako Homo sapiens heidelbergensis a Homo sapiens paleohungaricus. Měl tzv.
maurskou čelist. Kapacita mozkovny dosahovala 1 200 cm3. Jako první osídlil
Evropu, nálezy pocházejí z Německa a Maďarska (Vértesszőlős).
Homo neanderthalensis
Starší neandrtálský muž s dítětem
Poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700
000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370
000 lety. Protoneandrtálci (před 150 000–120 000 lety) a klasičtí
neandrtálci (před 100 000–40 000 lety) měli robustní kostru a byli 160 cm
vysocí. První zbytky byly objeveny v roce 1856 ve Feldhofské jeskyni v
Neanderově údolí řeky Düssel, východně od Düsseldorfu v Německu;
nejvýznamnějšími nalezišti v České republice a na Slovensku jsou Gánovce
u Popradu, Šipka u Štramberka a Moravský kras. První nálezy byly původně
popsány jako Homo neanderthalensis King, 1864.
Jde o vyhynulou či asimilovanou vývojovou větev. Vědci dodnes nedokázali
přesněji určit důvod vymizení této větve. Člověk neandrtálský žil v
období před 250–30 tisíci lety, je označován také jako Homo sapiens
neanderthalensis. Vedou se spory, zda tvoří „neandrtálec“ samostatný
druh, nebo jestli se jedná o poddruh Homo sapiens. Genetické analýzy
prokázaly, že docházelo ke křížení mezi zástupci moderního člověka a
neandertálci. V genomu jedinců neafrických populací člověka jsou obsažena
cca 2 procenta neandertálských genů, v celkovém genofondu lidstva bylo
zjištěno zatím asi 20 procent neandertálského genomu přičemž další
výzkum naznačuje, že by ho mohlo být až 40%. To však nemusí znamenat
žádné rozsáhlejší křížení, dle vyjádření vědců stačí k
takovému zastoupení genů pouhých 300 jednotlivých aktů vedoucích k
životaschopnému potomstvu.[76] Nicméně, dle nových výzkumů je jisté, že
neandrtálci a člověk moderního typu spolu koexistovali více než 5000 let a
pravděpodobně u těchto dvou druhů docházelo ke kontaktům jak kulturním a
společenským tak i fyzickým (tedy mísení druhů).[77]
Denisované
Z molekulárních analýz vyplývá, že se před asi 500 000 lety od vývojové
linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev, zahrnující
denisovany a neandertálce, ze které se později denisované oddělili, ale
přesto docházelo ke křížení denisovanů a neandrtálců ještě v době
před 80 000 lety.[78] Ke křížení s moderními lidmi docházelo ještě
před 15 000 lety.[79]
Podle analýz DNA člověka existoval minimálně další předek,[80] se
kterým se moderní člověk křížil, ale pro který nebyly nalezeny
pozůstatky. Oddělil se od linie člověka před více než půl milionem
let.[81] Pocházel z Asie a Oceánie.[82] Takových linií identifikovaných
pouze genetickou analýzou současné populace mohlo být více.[83]
Homo floresiensis
Rekonstrukce člověka floreského
Obýval ostrov Flores v dnešní Indonésii před 95 000–12 000 lety a byl v
průměru asi 110 cm vysoký. Jeho evoluce je nejistá, předpokládá se původ
z lokální populace Homo erectus nebo ještě dřívějších hominidů (Homo
habilis či georgicus)
Homo sapiens
Vývoj moderního člověka a dalších lidských druhů za posledních 600
000 let
Jeden typ tohoto člověka (se širokým obličejem) se nazývá kromaňonec
podle naleziště Cro-Magnon ve Francii. Na území České republiky se
nachází řada nalezišť: Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov,
Brno, Koněprusy, Mladeč aj.
Druh Homo sapiens žije od období před 800 000 lety dodnes. Mezi obdobím
před 400 000 lety a druhou meziledovou dobou, asi před 250 000 lety, se
zvětšovala jeho lebka a energetická náročnost mozku.[84] Vyvinulo se
lepší zpracovávání kamenných nástrojů, což dokládá změnu z Homo
erectus na Homo sapiens. Důkazy dokládají migraci Homo erectus z Afriky a
následnou transformaci Homo erectus na Homo sapiens v Africe (jinde důkazy
chybějí). Následující migrace (expanze, kterou záhájilo klimatické
zlepšení následující Eemský interglaciál) v rámci Afriky a ven z ní
nahradila dříve rozšířený druh Homo erectus. Ovšem Homo sapiens byl v
Evropě již před více než 200 tisíci lety. O tom svědčí nález v jeskyni
Apidima (na Peloponésu).[85] V současnosti nejsou žádné další důkazy o
různém vývoji Homo sapiens na různých místech světa, a tak je tato oblast
častým debatním tématem v oblasti paleoantropologie. V Asii dochází ke
křížení s původními formami člověka.[86] Do Evropy se Homo sapiens
rozšířil v několika vlnách, a to nejen z jihovýchodu, ale také z
jihozápadu (přes dnešní Španělsko).[87] Charakteristickým znakem
člověka je domestikace, kterou pravděpodobně člověk působil sám na
sebe,[88] a jejíž rysy ale nejsou patrné na neandrtálcích a
denisovanech.[89] Všichni současní lidé mají jen 1,5 % společné
unikátní DNA a v současném člověku z celého světa lze najít 7 % DNA,
která nepatřila neandrtálcům či denisovanům.[90] Adaptaci na změny
prostředí jako jednoho z hybatelů evoluce člověka nyní řídí spíše
kulturní vývoj, než genetické změny.[91]
Do Jižní Ameriky se člověk moderního typu dostal patrně již před asi
30 000 lety, jak ukazují nové objevy z Argentiny.[92]
Já jsem Člověk Syn Boží! 
(Mám přezdívku: "SynBoha"!) 
Rouhání Vám jde skvěle!!! 
1
