Děláte mi chutě až budu mít kuchyň udělám si květácek Teď moc
nejim bolí žaludek z antibiotik .
Mám jich dost
Co už, musím to brát jak to je. 
Vím, jak
je každá nemoc pro lidi nepříjemná, a proto toužím, aby byli všichni
lidé zdraví. 
Vítězslav
Hálek: Pohádky z naší vesnice (1874)
JÍRA
Jde Jíra, šaty rozdrané,
jak když to v mlejně semele,
a vítr hrá mu s hebkým cárem:
tu krásnou mašli dej mi darem -
toť veselé, hoj, veselé!
Jde Jíra, ku mlejnu, tam dají,
tam žita v korce, věrtele;
a psi naň vlítnou jako vzteklí,
tu z poslední ho mašle svékli -
toť veselé, hoj, veselé!
Jde Jíra za mlejn, střechu měří -
už kohouta má na čele.
A kohout zpívá, až to srší,
na půl hodiny noty prší -
toť veselé, hoj, veselé!
Tu chasa mlejnská Jíru chopí:
"Jen tam s ním, tam si namele!"
A jiskry letí, jak když buší,
v nich Jíra poroučí svou duši:
"Hoj, vesele, jen vesele!"
Že Vám ten Ježíš leží neustále v hlavě
On Vám to brzy poví jak to onehda bylo 
Přijedu na květák 
Měl jste
napsat: "Pozvu vás na smažený květák!", to by znělo lépe! 
A Ježíš?
Když ho lidé přestanou upřednostňovat před Otcem, bude to v pořádku!
Bohem milovaný clovicku
To byla řeč, něčím to podloží
.
Co to je za firmu.
Mějte se hezky venku
K Bohu srdce lidské
cestu zná. . . 
Vede nás
správně! A ještě si zazpívá. . . 
Stále je o
čem přemýšlet. 
1
K Bohu kdo
vzhlíží, k Ráji se blíží! 
Žijme a
nebojme se, že nás život "semele"! 
1
To nevadí.
Hotovo!
Postel je ustlaná, voňavá a já vyrážím ven! 
