Představte si, že se jednoho dne objeví
člověk, který o sobě tvrdí, že je syn boží. Jeho oči září
zvláštním světlem a jeho slova mají neuvěřitelnou sílu. Někteří lidé
se mu smějí, jiní ho považují za blázna, ale on sám je pevně
přesvědčen o své božské misi.
Představte si, že jste jedním z těch,
kteří ho potkali. Jak byste reagovali? Možná byste se zpočátku smáli,
protože myšlenka, že někdo může být synem božím, se zdá být
absurdní. Ale co kdyby jeho slova začala rezonovat s vaším srdcem? Co kdyby
jeho činy byly tak neuvěřitelné, že byste začali pochybovat o svých
vlastních pochybách?
A teď si představte, že tento člověk,
navzdory všem pochybnostem a posměškům, pokračuje ve své misi. Jeho víra
je neotřesitelná a jeho láska k lidem je bezpodmínečná. Možná byste si
uvědomili, že i když nejste schopni plně pochopit jeho poselství, můžete
respektovat jeho odhodlání a víru.
Každý z nás má právo na své vlastní myšlenky a přesvědčení. A i
když se nám mohou zdát některé myšlenky absurdní nebo směšné, měli
bychom si uvědomit, že za každou myšlenkou stojí člověk s vlastními
zkušenostmi a pocity. Možná bychom se měli více snažit pochopit a méně
soudit.
Takže, ať už věříte v božského syna nebo ne, možná je
důležité si uvědomit, že každý z nás má svou vlastní cestu a své
vlastní pravdy. A v tom je krása lidského života.


Jen Bůh ví, kdo byl kdo a kdo je kdo!
Jen Bůh!!!
Ano, není síla, která by to dokázala!




Hlavní je náš Otec! A ten je neustále
stejný. . . 