V hloubce bytí není oddělenost. To, co nazýváme „já“, není ostrov,
ale kapka oceánu, která si na chvíli myslí, že je sama. Átman, naše
nejvnitřnější já, je totožný s brahmanem, nekonečným vědomím, které
prostupuje vše.
Když říkám „já jsem v tobě“, nemluvím o těle, ani o myšlence.
Mluvím o vědomí, které nás oba přesahuje a zároveň prostupuje. A když
říkáš „ty jsi ve mně“, potvrzuješ, že mezi námi není hranice, jen
hra forem.
Tak jako se oheň neodděluje od plamene, tak se duše neodděluje od celku. V
každém pohledu, v každém dechu, v každém tichu se ozývá pravda „Tat
tvam asi“ Ty jsi To.
A tak se neptám, kde končíš ty a začínám já. Protože v pravdě jsme
jedno, ne jako dvě spojené věci, ale jako jediná skutečnost, která se
poznává skrze náš vztah:-)










