(Bible, Matouš 23:12)
KDO SE POVYŠUJE, BUDE PONÍŽEN, A KDO SE PONIŽUJE, BUDE POVÝŠEN. 
(Živé Slovo Boží)
(Bible, Matouš 23:12)
KDO SE POVYŠUJE, BUDE PONÍŽEN, A KDO SE PONIŽUJE, BUDE POVÝŠEN. 
(Živé Slovo Boží)
Není více Bohů!!! 
Jediným Živým Bohem je Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš! 
Ano, jediným Živým Bohem je náš
milující Tatínek, který je Panovníkem veškerého tvorstva! 
V Egyptě za to zavrhli faraona Achnatona. Tvrdil, že bůh je jen jeden a jmenuje se Athon:-)
(Bible, Izajáš 43:11 + 43:15) 
Já, já jsem Živý Bůh, kromě mne žádný spasitel není.
+
Já, Živý Bůh, jsem Váš Svatý, Stvořitel Izraele, Váš Král.
(Živé Slovo Boží) 
Proč čekat? 
Až na mobil mám už všude zimní čas! 
(Jen si to musím vždy uvědomit!)

Ovšem s novým časem můžete
"odhodit" všechnu svou špatnost, každý přestupek, přečin i zločin,
který je Vám vlastní; každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv
pomlouvání, které je ve virtuálním světě tak oblíbené, včetně
veškeré touhy někoho zesměšnit, a tak se "ukájet" na cizím utrpení! 
Volil bych čas letní, tedy nyní už bych nepřetáčel. Přidalo by nám to hodinu světla odpoledne a mělo by to blahodárný vliv na zimní deprese.
Uvědomil jsem si, že letní čas má zatím ještě notebook a TV. Tam se
to změní až zítra ve 3:00. 
KŮŇ A OSEL - bajka 
Měl člověk koně. Vodil zvíře po boku vždy bez nákladu; náklad míval
na zádech jen starý osel . . . Jednou, příliš zemdlený, jde k soudruhovi
koni s prosbou pokornou: "Hleď, nepřevzal bys břímě aspoň částečně?
Snad zachráníš mi život, zmírám námahou . . ." A kůň mu odsek: "Táhni!
Neobtěžuj mě!" Šel mlčky osel; za chvíli, jak předvídal, klesl mrtev k
zemi, vysílen a vyčerpán. Pán bez meškání přivedl koně k mrtvole a
břímě za břemenem skládal na něho; pak naložil mu na hřbet sedlo
nákladní a nádavkem i kůži, z osla staženou. Kůň zabědoval: "Věru, byl
jsem zpozdilec! Oč nechtěl jsem se dříve ani rozdělit, to všechno táhnout
musím nyní já jen sám. 
NEVÝHODNÉ VÍTĚZSTVÍ - bajka 
Dva kohoutkové bojovali na dvoře (ti "bojovali jak lidé", jak se
říkává) . . . Pak ten, jenž prohrál, krváceje z četných ran, se
schoulil hanbou v tmavém koutku domácím; a druhý, vítěz, vyletěl si na
domek až na vrch, třepal křídly, hlučně kokrhal . . . A náhle orel popadl
ho na střeše a zmizel; druhý dvořil se pak slepičkám a ze své prohry
mnohem více vytěžil. 
Vzpomněl jsem si na jeden přírodopisný film o říji jelenů. Byl tam jeden takový starý jelen, kterému už nemělo být dáno se spářit s nějakou laní neb nemohl porazit ve svém věku žádného mladého vyzyvatele. Přesto se mu to jakousi fintou podařilo:-)