16Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká
špatnost.
17Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná,
ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez
předsudků a bez přetvářky.
18Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj. Všichni bez
vyjímky se máme čemu učit, 
Předmět diskuze:
❤️ MY VŠICHNI LIDÉ JSME VLASTNÍMI MILOVANÝMI SYNY A DCERAMI BOHA STVOŘITELE, OTCE, PÁNA A SPASITELE LIDSTVA, KTERÝ JE "JEDNOJEDINÝM" ŽIVÝM BOHEM V CELÉM VESMÍRU! (P.S. TATO VEŘEJNÁ DISKUZE NEPROPAGUJE JUDAISMUS, KŘESŤANSTVÍ, ISLÁM NEBO JAKÉKOLI JINÉ NÁBOŽENSTVÍ, I KDYŽ JICH JSOU STOVKY A TISÍCE. TATO DISKUZE JE O CELÉ LÁSCE A SVATÉ ÚCTĚ K BOHU STVOŘITELI A OTCI LIDSTVA!) ❤️
Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý?
NAPROSTO NE! Mojžíšovi řekl: "Smiluji se, nad kým se smiluji a slituji se,
nad kým se slituji." Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se
namáhá, ALE NA BOHU, KTERÝ SE SMILOVÁVÁ. Písmo přece říká faraónovi:
"Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo
rozhlášeno po celé zemi." SMILOVÁVÁ SE TEDY, NAD KÝM CHCE, A KOHO CHCE,
ČINÍ ZATVRZELÝM. 
Vyhlašuje se týden příměří
1
Bohu Stvořiteli a Otci svému se rozhodně
nevysmívám!!! 
Víme, že zákon je svatý - já však jsem
hříšný, hříchu zaprodán. NEPOZNÁVÁM SE VE SVÝCH SKUTCÍCH; vždyť
nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. Jestliže však to, co
dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je
dobrý. PAK TO VLASTNĚ NEJSEM JÁ, KDO JEDNÁ ŠPATNĚ, ale hřích, který je
ve mně. Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti,
nepřebývá dobro. CHTÍT DOBRO, TO DOKÁŽU, ALE VYKONAT UŽ NE. Vždyť
nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však
činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. Ve
své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; když
však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému
se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se
podřizují mé údy. JAK UBOHÝ JSEM TO ČLOVĚK! Kdo mě vysvobodí z tohoto
těla smrti? Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho.
(Poznámka: Pavel byl v té době už křesťanem! Od jisté doby se ke své
židovské víře a podstatě moc nehlásil...) --- A TAK TENTÝŽ JÁ SLOUŽÍM
SVOU MYSLÍ ZÁKONU BOŽÍMU, ALE SVÝM JEDNÁNÍM ZÁKONU HŘÍCHU. 
Nezávidím permanentně šťastným lidem!
Tápeme a bloudíme! Často opakovaně. . .
A důvod zná pouze Bůh Stvořitel a Otec
náš! 
To je k neuvěření! 
Žijme tedy v míru se všemi lidmi.
Otázkou je, zda to zvládneme... 