Dnes zatím ven nejdu! 
Podcenil jsem sílu jarního sluníčka a na krku, co byl odkrytý nad
tričkem, je to znát! Na hlavě jsem měl kšiltovku, ale to nestačilo. Navíc
je mé tělo poznamenané vitiligem, a tak mám zarudlé na hřbetě i ruce. . .
Půjdu-li ven, tak až odpoledne nebo k večeru. . . 
"Bůh Tě
potrestá!", to slýcháváme od některých lidí často, ale ti moralisté
jsou často hříšnější než my!
A nejen že
jsou hříšnější, oni často v Boha Stvořitele a Otce lidstva nevěří!!!
Ti pyšní moralisté si myslí, že když
jsou v nějaké tlupě "věřících" lidí, že mohou ostatní lidi napomínat
a soudit, i když oni sami až tak nevinní před Bohem nejsou!
Modleme se za ně vždy, když se
modlíme za sebe! Modleme se za spásu celého lidstva! Modleme se s upřímnou
touhou o morální, psychické a fyzické uzdravení každého člověka! 
Klopýtneme-li nebo zakopneme-li, a jsme-li vnímaví, můžeme cítit, jak nás
"někdo" zachytil. . . 
Mávneme-li
nad svou hříšností rukou a hřešíme-li beze studu dal a dál, je to velmi
zlé! 
Snažme se žít poctivě! NAŠE SNAHA
BUDE JISTĚ NAŠÍM MILUJÍCÍM TATÍNKEM ODMĚNĚNA! Ale nedělejme to pro
odměnu, dělejme to z lásky a úcty k Bohu Stvořiteli a Otci svému a z
lásky k lidem všem. 
Jak je
psáno u Ozeáše: "Lid, který není můj, povolám za svůj lid a NEMILOVANOU
nazvu MILOVANOU, a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni
SYNY (A DCERAMI) BOHA ŽIVÉHO." 
P.S. Ten lid nebyl pouze zdánlivě
Tatínkův! Celé lidstvo vždy bylo a je Boží!!!
Nepoznávám se ve svých skutcích;
vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. (7:15)
Jestliže však to, co dělám, je
proti mé vůli, pak souhlasím se Zákonem a uznávám, že je dobrý.
(7:16)
Pak to vlastně nejsem já, kdo
jedná špatně, ale hřích, který je ve mně. (7:17)
Vím totiž, že ve mně, to jest v
mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. CHTÍT DOBRO, TO DOKÁŽU, ALE
VYKONAT UŽ NE. (7:18)
Vždyť nečiním dobro, které
chci, nýbrž zlo, které nechci. (Zopakuji to: "VŽDYŤ NEČINÍM DOBRO, KTERÉ
CHCI, NÝBRŽ ZLO, KTERÉ NECHCI.") (7:19)
Jestliže však činím to, co
nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. (7:20)
Objevuji tedy takový zákon: Když
chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. (7:21)
Ve své nejvnitřnější bytosti s
radostí souhlasím se ZÁKONEM BOŽÍM; když však mám jednat, pozoruji, že
jiný zákon vede boj proti ZÁKONU, kterému se podřizuje má mysl, a ČINÍ
MĚ ZAJATCEM ZÁKONA HŘÍCHU, kterému se podřizují mé údy. (7:22-23)
I on,
tak jako náš milovaný bratr a přítel Ježíš, je naším milovaným
bratrem a přítelem. 
Neobelhávejte se!
KDO
RESPEKTUJE MOU ŽIVOTNÍ ROLI, KTEROU MÁM OD BOHA STVOŘITELE A OTCE LIDSTVA,
RESPEKTUJE OTCOVU BOŽÍ SVRCHOVANOST NA PLANETĚ ZEMI.
Mnozí
lidé se sice podobnými tituly honosí, ale svévolně!!! Až tak jsou pyšní!
Čekají
nás velká překvapení. 
Je to velmi
hodný člověk a i on se tu brzy mezi námi osobně objeví. 
Vrátí se sem hodně lidí, z dávných časů!!! 
Dobré ráno, Bohu milí lidé! 
