Život je moc krásný
Ženo s tím souhlasîm,ale když se podíváš co kdo je tu za ubožáky,musíš pochopit,že lidé co jsem přicházejí jsou osamoceni,nemocní a doma sedí na starem křesle buší do klavesnic a své nervy si zde vybijí. Jeden chudák vedle druhého chudáka. A synboha jim dává prostor. Tady je všem dobře
Ty patřiš do blazince babo bezzubá. Ja tu fotku videl bezzubou Kamilu 🤣
Najednou a jak jste spolu obcovali na Petrových Kamenech není to tak dlouho?? Ano, vážení opět jsme svědky sektářské rivality "bílý komunismus vs rudý komunismus"
Takovej ten pocit studu, trapnosti, primitivnosti a nevyzralosti, když tu někdo POROVNÁVÁ svou celou a svatou lásku a úctu k Tatinkovi s láskou druhych a staví si na tom svoji zbožnost. Ptám se, jde klesnout ještě níže a projevit více své pokrytectví a pyšné neználkovství, které se schovává za výkřiky o lasečce?
Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říká ředitel klaunovi: „Klaune, proč ten kůň nezpívá?“ A klaun odpoví: „Není mu dáno.“ A ředitel řekne: „Tak mu dejte!" A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá (Jan Werich)
Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.“ (Maro Publius Vergilius)
Nevím, zda se mám smát či mám plakat...
Mnozí mi tu radí: "Mlč!" a sami "mluví, mluví a mluví" - mlčení je jim cizí!
Mistři žijí to, co učí.
Poučkami Tě nikdo nic dobrého nenaučí.
Proto inspiruj se od mistrů
a nepodřizuj se těm, kteří si hrají na gurů.
Vzhlížej ke své duši, ta je Tvé vnitřní Božství. Narodili jste se
všichni celiství.
Neměj potřebu se srovnávat
a za pravdu druhému, pokud to necítíš, dávat.
Čiň to, co je ve Tvé úrovni úcty,
neboť jsi hoden, aby s Tebou vždy jednali slušně, zasloužíš si pocty.
Vyvaruj se lidí, co povyšují sebe nad Tebe,
vzdalují se Bohu a nevidí nikoho jen sebe.
Dokud nevidíš, jak cenný Tvůj život je,
přichází životní zkoušky,
ať poznáš pravé hodnoty své.
Zkoušky přichází zabalené v dobro,
které poznáš jen,
pokud jsi napojený na své duševní moudro.
S ostatními to nepohne,
i kdyby před nimi stalo samotné zlo,
neboť nerozpoznají dávno, co je pro jejich dobro. Teď dostávají
příležitost prohlédnout všichni Ti,
co odváží se vykročit sami do světla pravdy,
tak mohou jasně vidět všechny skutky zrady.
Dokud čekají na pomocnou ruku,
budou více propadat ke dnu.
Není možné využívat druhé k probuzení,
tak to už vůbec není.
Všechno se mění a i toto už není ve starém znění. Proto vnímej
signály, Ty ukážou Ti potřebné zprávy, které Ti dodají i potřebné
odvahy.
Někoho, až ztráta probudí,
protože do té doby nevidí,
že se někomu pravda nehodí.
Každý by měl být především inspirací sám sobě a idea, kterou
stvořil, jež zastupuje ideál, po kterém touží, by neměla být skryta jen
mezi řádky.
Pověz čím jsi a sám si odpověz jakým jsi:-)
(Ničeho příliš. Poznej sám sebe)
Ano, Človíček Tatínka miluje! Člověk Syn Boží má k Bohu Stvořiteli, Otci, Pánu a Spasiteli svému lásku i úctu! CELOU LÁSKU A SVATOU ÚCTU, dodávám, aby Vám to bylo naprosto jasné! A to hodně lidí štve, protože vnímají, že oni tak vřelé city k Bohu Otci svému nemají...
dokud neni laska citit z mlčeni,z očí,doteků rukou ,tak ve slovech ji nehledejme a v tzv sebevychvalovani tuplem.-)nebot samochvala smrdí a dobre zboži se nevystavuje a nevytrubuje.-)
A proč ji nemají? Jsou pyšní, arogantní a ješitní - pokání je jim cizí!
Obelhávají se: "Za mé přestupky, přečiny a zločiny zbičovali a popravili Ježíše! Já se už kát nemusím!"
Myslí si: "Já mohu beztrestně lidem lhát, pomlouvat je a zesměšňovat je! Mohu lidi podvádět, okrádat a vykořisťovat! Mohu je bez slitování mučit, zabíjet a vraždit! VŽDYŤ JEŽÍŠ BYL POPRAVEN, abych já nemohl být potrestán!!!" Atd. Atd. Atd.
PES A VLK - bajka
Neuplynul den, aby vlka v lese někdo nehonil. Často míval hlad, byl
hubený a zlostný. Jednou potkal velikého psa. Chtěl se na něj vrhnout, ale
pes byl silný, statný a dobře vykrmený.
Raději ho tedy pozdravil a dal se s ním do řeči: "Dobrý den, co tady
děláš? Jdeš na lov?" zeptal se.
"I kdepak na lov, co tě vede, jdu se jen tak proběhnout," odvětil pes místo
pozdravu.
"To se ti to běhá po procházkách, když jsi takový silný. Ale co já,
podívej se na mě, jsem tak vyhublý, že mě sotva nohy nesou," postěžoval
si vlk.
"Bodejť by ne, co to je za život, tady v lesích. Pojď se mnou domů,
uvidíš, jak si pěkně žiju, pozval pes vlka.
"A co bych měl jako dělat?" zajímal se vlk a už se těšil na snadné
živobytí.
"Ale skoro nic. Budeš hlídat dům a trochu obskakovat pána a lísat se ke
své paní. Ta ti za to bude podstrojovat."
Tak se spolu vydali na cestu. Vlk si najednou všiml psova odřeného a
vypelichaného krku a divil se: "Od čeho to máš?"
"Ale to nic není, to je jen od obojku, jak jsem uvázaný u boudy," odvětil
pes.
"Ty nemůžeš kdykoliv běžet do lesa tak jako já?"
"Ne, ale na tom přece nezáleží," bručel pes.
"Ovšemže záleží. Ani nejlepší lahůdky nevyměním za svoji svobodu a
volnost," zavrčel vlk, otočil se a zmizel v lese.
Svoboda je jen slovo.
Nikdo není svobodný a nebude, dokud bude svázaný svou myslí a
rozumem:-)
Ovšem ten obojek na krku byste mít nechtěl, co!?
Ten obojek je na řetězu a ten řetěz je připevněný k boudě!!!