Všimli jste si toho? Človíček
(Člověk Syn Boží) se nikdy mezi Boha a Vás necpe!!! 
(Kristus) 
Všimli jste si toho? Človíček
(Člověk Syn Boží) se nikdy mezi Boha a Vás necpe!!! 
(Kristus) 
Človíček neříká: "Věřte mi!"
Človíček říká: "Důvěřujte jen a jen Bohu Stvořiteli a Otci svému!" A
někdy k tomu dodá: "Mě nevěřte! Takovou víru nemáte! DŮVĚŘUJTE POUZE
BOHU." 
(Kristus) 
A
nebojte se, že našeho nebeského Otce minete! Bůh Stvořitel a Otec náš
přistoupí k Vám sám! Ani se nenadějete a bude stát před Vámi a bude se
pravděpodobně "šibalsky" usmívat. 
Nemáte-li
radost ze života, potom neznáte Živého Boha, našeho milujícího nebeského
Otce! 
A potom
neznáte ani vzkříšeného Ježíše, našeho milovaného bratra a přítele!

Tak to
prostě je! 
Kdo
Boha Stvořitele, Otce, Pána a Spasitele svého milovaného a Ježíše, bratra
a přítele svého milovaného, osobně zná, ten se ze života s nimi
láskyplně a šťastně raduje! 
A pamatujte
si, neznat Boha není problém!!! 
Problémem je, když o Bohu, kterého
osobně neznáte, šíříte své nebo cizí domněnky a vydáváte je za
pravdu!!! TO SKUTEČNĚ PROBLÉM JE A JE TO PROBLÉM PŘEVELIKÝ!

Pravíš-li:
"Neznám osobně Boha ani Ježíše, ale věřím, že oba žijí", nic se
neděje! Ale vymýšlíš-li si báchorky o tom, jak moc dobře je oba znáš,
potom se cosi děje! A děje se to ke tvé hanbě! 
A neboj
se! Spatříš-li Boha, Tvá lidská duše ho okamžitě pozná a rozzáří se
radostí! 
Máte-li pochybnosti, potom si vzpomeňte
na Abrahama, jak Živého Boha okamžitě poznal, když se přiblížil k jeho
stanu! 
Zdravím človíčku...našla jsem něco ve starším deníku, autora
neznám, ale je to zajímavě napsané ...
možná se vám to bude líbit? 
KDYŽ JE MI NEJHŮŘ
Jo když je mi nejhůř
Zvednu oči vzhůru
Tam, kde tuším
Songy andělskýho kůru
Jo, když je m nejhůř
Zvedám oči k nebi
Tam. kde tuším ruce,
Probodnuté hřeby
Já nemám zdání,
Kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom,
Že když mi teče do bot
Je tu něco, co mi oči
Vzhůru k nebi zvedá
Možná. že ty ruce se mi jenom zdají
A andělský kůry vůbec nezpívají
Nevím, kde je pravda
Vím však, že když zvednu
Svoje oči vzhůru
Nedopadnu ke dnu
Já nemám zdání.
Kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom,
Ze když mi teče do bot
Je tu něco, co mi oči
Vzhůru k nebi zvedá
Stoupám k Tobě, Bože
Nechci světa svody
Děsí mě však to
že nezvládnu ty schody
A tak, abych byl k tobě trochu blíže,
Za pomoci zdviže
Zbav mě zemský tíže
Já nemám zdání,
Kdo ty ruce probod
A nevím ani, kde se pomoc hledá
Vím jenom o tom
Že když mi teče do bot
Je tu něco. co mi oči
Vzhůru k nebi zvedá

Zdravím Vás! 
Ano, je to
zajímavě napsané, ale je v tom smutek. 
Skutečný život je v Lásce Boží našeho milujícího Otce radostný. 
A je to
hodně zlý čin, když drze a neomaleně tvrdíte, že Bůh není naším
Pánem a Králem! 
A připomínám, že Satan se velmi rád
vydává za Ježíše nebo za jeho zesnulou maminku Marii! 
Řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu
pomoc jemu rovnou.“ Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní
zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je
nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. Člověk
tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř.
Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na
člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo
masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a
přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z
mého těla! Ať mu ženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Proto
opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním
tělem. Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

Človíček dostal pomocnici 
Ta se v roce 1995 leta pane prevtelila do ženy z kapely Ivana Mládka 
A tak tvoří v Mělnicke rokline pevný svazek manželství
