Jsem směšný?
No ano, jsem!
A Vy máte možnost se tu od srdce zasmát!
Já dnes měla kousky z osmažené tresky a výbornou bramborovou kaši.
Ve městě jsem si dala sachr a espreso.
Pro německé františky z Krušnohoří (hoří a voní, a to přímo jako
kadidlo) jsem musela zase až do Billy, nikde jinde je neměli.
Kdepak, byla jsem ve městě pro náplně do propisek. Nenašli vhodné, prý
musím příště přinést náplně původní, protože je jich spousta druhů.
Jenže já je už vyhodila (nikdy jindy to nedělám; holt pech).
Jinak u nás v altánku mladí - ale i jeden tak padesátník - lovili
pokémony. Prý za jejich nalezení nemají nic, ale ajťáci mají, a to
hóóödně moc. Dělají prý i přesčasy...
TV - ČT1 - Události.
Díky politikům žijeme v Česku už řadu let na dluh, a přesto to lidi nezajímá! Žádají stále vyšší a vyšší platy! Touží po stále vyšších a vyšších důchodech! BER, KDE BER. . .
"Kmocháčku, šel byste za kmotra mému 11. dítěti?"
"Kubo, ale já jsem sám Smrťák."
"Ty jedinej jsi na světě spravedlivej."
Dařbuján a Pandrhola, Jan Drda, České pohádky.
Takhle nějak se líhnou ptáčata. Až jim dojde žloutek i bílek, tak se holt musí vyklovat ze skořápky, jinak by se zadusila a možná i zemřela žízní a hledem.
Já ne.
Ovšem Bibli považuji za v podstatě Satanskou knihu, především Starý
zákon. Nový zákon, konkrétně evangelia, jsem před léty přímo študovala
- četla jsem je x-krát stále dokola (kromě evangelia Janova, Jan byl podle
mě evidentně silně šíblej, prostě cvok, dezorientovaný, mimo). Ježíše
jsem šacovala na F200, tedy schizofrenika, občas stabilizovaného, občas v
tom jel.
Ono to je jinak - knihy SZ jsou pravdivější než knihy NZ. Ale pravdou je, že Satan je velmi pilným pokušitelem lidstva! Ovšem my sami pokoušíme sami sebe také! A hodně!!!
SZ mi připadal jako horor. A já se na horory nedívám. Kdysi, v pubertě,
v mládí, jsem jich pár (tak tři celkem) viděla, pak jsem se bála jít i na
záchod.
Ségra však horory přímo milovala. I si je nahrávala a dívala se na ně
stále dokola.
Čelisti jsme viděli po Listopadu v kině. Připadalo mi to spíš k smíchu. Ten "jako živý" žralok...
Ovšem v TV to dnes opakovali. Jen to doplnili o demonstraci vojáků, policistů a dalších. . .
V televizi vysílají poslední dny, týdny, měsíce, vlastně roky, hrozné věci. Za normálních okolností se na televizi celkem ani nedívám. Synové přestali televizi sledovat záhy po Sametové revoluci - shlédli pár dílů Dallasu a zřejmě měli dost...
Já se na TV dívám hodně málo a navíc málokterý pořad dokoukám do konce!
U mě rozhodne většinou prvních - nebo třeba prostředních, když to
pustím později - pár minut. Buď se dívat budu nebo ne. A někdy televizi
nechám běžet a přemýšlím si o svém a tak.
Na dnes už vlastně filmy pro pamětníky (Vesničko má středisková,
Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa, Kolja apod.) se dívat vydržím
přímo s chutí. Baví mě i takový Anděl různě na dovolené a tak.
Chalupáře jsem viděla x-krát, opakují je každé prázdniny. Samozřejmě
Nemocnice na kraji města - Štrosmajer s tou "z gruntu hodnou ženskou" je
neodolatelný: "Vy krávo nebeská!" .
Z amerických klasika: Někdo to rád horké, Sedm statečných.
Napadne-li skutečně hodně sněhu, potom budou mít malé děti velkou radost.
Teď to tvrdili na ČT 24, tak prodávám, jak jsem koupila.
Podle mých zkušeností se dnes na televizi nedívají ani děti. Dětské
pořady když tak sledují na chytrých telefonech svých rodičů či
starších sourozenců. Mimochodem: Kdyby si rodiče ty pořady určené dětem
shlédli, asi by už dětičky nenechali takové zvrhlosti sledovat. Většinou
jsou tato "veledíla" samozřejmě záoceánské provenience.
Pětiletý, nejmladší, vnouček si přímo poručí: "Zavři to, pojď si
hrát."
Jediné, co si poručí pustit, je seriál Jen počkej!. Zasměje se u toho.
Přehrávám mu to na PC. Vlastně si to už umí zapnout a vyhledat sám.