Našeho Otce nelze nemilovat, dá-li
se někomu osobně poznat! 
(Bible,
Druhá Mojžíšova 24:9-11) 
PAK MOJŽÍŠ A ÁRON, NÁDAB A
ABÍHÚ A SEDMDESÁT Z IZRAELSKÝCH STARŠÍCH VYSTOUPILI VZHŮRU. UVIDĚLI BOHA
IZRAELE. POD JEHO NOHAMA BYLO COSI JAKO PRŮZRAČNÝ SAFÍR, JAKO ČISTÉ NEBE.
ALE NEVZTÁHL RUKU NA NEJPŘEDNĚJŠÍ Z IZRAELCŮ, AČKOLI UZŘELI BOHA; I
JEDLI A PILI.

A přesto
mezi námi žijí podvodníci a podvodnice, kteří tvrdí, že Boha nikdo nikdy
neviděl. . . 
S tou
ohavnou a hanebnou lží, že Boha nikdy nikdo neviděl, přišli pyšní
pokřtění lidé, kteří Otce svého skutečně nikdy neviděli, protože Boha
Stvořitele, Otce, Pána a Spasitele lidstva zradili, zavrhli a opustili!
PROČ BY SE JIM TEDY UKAZOVAL? 
Když neviděl tak neviděl ale je psáno že Blahoslavení čistého srdce neb oni Boha vidět budou :-).
(Bible,
Druhá Mojžíšova 24:12) 
Bůh Izraele ("JHVH") řekl
Mojžíšovi: "Vystup ke mně na horu a pobuď tam. Dám ti kamenné desky ---
ZÁKON a PŘIKÁZÁNÍ, které jsem napsal, abys jim vyučoval." 
P.S. Žádný papež ani kardinál Otce
nikdy neviděl A ani s ním žádný z nich nikdy osobně nemluvil, a přesto se
naivní pokřtění lidé před nimi hrbí a líbají prsteny na jejich
prstech!!! HANBA JIM. 
Měl by jsi číst i souvislosti:
Ex1:1Potom Mojžíšovi řekl: Vystup k יהוה, ty a Áron, Nádab a Abíhú a
sedmdesát ze starších Izraele, a budete se klanět zpovzdálí. 2Jen
Mojžíš sám přistoupí k יהוה. Ostatní nepřistoupí a lid s ním
nevyjde nahoru.
Ex 24:12
יהוה řekl Mojžíšovi: Vystup ke mně na horu a zůstaň tam; dám ti
kamenné desky, zákon a příkaz, které jsem napsal k jejich poučení.
13Potom vstal Mojžíš i jeho služebník Jozue a Mojžíš vystoupil na Boží
horu. 14Starším však řekl: Zůstaňte zde, dokud se k vám nevrátíme.
Áron a Chúr jsou zde s vámi; kdo by měl nějakou záležitost, přistoupí k
nim. 15Mojžíš vystoupil na horu a horu zakryl oblak. 16Na hoře Sínaj
spočívala יהוה sláva a po šest dní ji zakrýval oblak. Sedmého dne
יהוה zavolal na Mojžíše z oblaku. 17יהוה sláva vypadala před očima
synů Izraele jako stravující oheň na vrcholu hory. 18Mojžíš vešel do
oblaku a vystoupil na horu.
Tak že není pravda že by viděli Boha, viděli maximálně tu podlahu
kterou opisují :)
A je pravda že:
Dt 4:11
Přistoupili jste a stáli pod horou. Hora plála ohněm doprostřed nebes, byla
tma, oblak a hustá temnota. 12יהוה k vám mluvil z ohně. Slyšeli jste
zvuk slov, ovšem podobu jste neviděli, nic než hlas.
Vždy před spaním si můžete opakovat větu: "Uviděli Boha Izraele."
Třeba si to nakonec zapamatujete. 
Jednalo
se o 74 lidí, lidí moudrých a vážených, osobo! 
No jo ale jediné co opisují tak opisují jak vypadala podaha co měl pod nohama, tak že asi dál ani nedoviděli :-)
A Bůh snad nelže když říká :
Dt 4:11
Přistoupili jste a stáli pod horou. Hora plála ohněm doprostřed nebes, byla
tma, oblak a hustá temnota. 12יהוה k vám mluvil z ohně. Slyšeli jste
zvuk slov, ovšem podobu jste neviděli, nic než hlas.
To je citace z Bible že ne v Deuteronium 4.
Bůh to tam říká že neviděli.
Museli
vidět minimálně Otcovy nohy, protože je tam o nich zmínka! A už z toho je
zřejmé, že viděli i Otcovu postavu! A je-li Vám to málo, potom si
vzpomeňte, jak s Bohem Izraele rozmlouval Abraham! Mluvili spolu dlouho a
Abraham mu hleděl do očí. . . 
14Starším řekl: „Zůstaňte zde, dokud se k vám nevrátíme. Budou tu s
vámi Áron a Chúr. Kdo něco má, ať se obrací na ně.“
15Mojžíš tedy vystoupil na horu a horu přikryl oblak.
16A Hospodinova sláva přebývala na hoře Sínaji a oblak ji přikrýval po
šest dní. Sedmého dne zavolal Hospodin na Mojžíše zprostřed oblaku.
17Hospodinova sláva se jevila pohledu Izraelců jako stravující oheň na
vrcholku hory.
1Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a
křtí více učedníků než Jan –
2ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci –
3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
4Musel však projít Samařskem.
5Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole,
jež dal Jákob svému synu Josefovi;
6tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo
kolem poledne.
7Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne:
„Dej mi napít!“ –
8Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu.
–
9Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne,
Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany
nestýkají.
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti
říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu
živou.“
11Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy
vezmeš tu živou vodu?
12Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám
z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“
13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět
žízeň.
14Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda,
kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu
věčnému.“
15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela
už sem chodit pro vodu.“
16Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“
17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš:
„Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž.
To jsi řekla pravdu.“
19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
20Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo,
na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“
21Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete
ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
22Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze
Židů.
23Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí,
budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto
ctili.
24Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v
pravdě.“
25Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až
přijde, oznámí nám všecko.“
26Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“
27Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá s ženou. Nikdo
však neřekl ‚nač se ptáš?‘ nebo ‚proč s ní mluvíš?‘
28Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
29„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala.
Není to snad Mesiáš?“
30Vyšli tedy z města a šli k němu.
31Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“
32On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
33Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k
jídlu?“
34Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě
poslal, a dokonal jeho dílo.
35Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám,
pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.
36Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému
životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.
37Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne.
38Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali
a vy v jejich práci pokračujete.“
39Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která
svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“
40Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I
zůstal tam dva dny.
41A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo.
42Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm
řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel
světa.“
43Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje.
44Sám totiž dosvědčil, že prorok nemá vážnost ve své vlasti.
45Když přišel do Galileje, Galilejští jej přijali, protože viděli
všecko, co učinil v Jeruzalémě o svátcích, které tam také slavili.
46Přišel tedy opět do Kány Galilejské, kde předtím proměnil vodu ve
víno. V Kafarnaum byl jeden královský služebník, jehož syn byl nemocen.
47Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, vydal se k němu a
prosil ho, aby přišel a uzdravil jeho syna, který byl už blízek smrti.
48Ježíš mu odpověděl: „Neuvidíte-li znamení a zázraky,
neuvěříte.“
49Královský služebník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě umře!“
50Ježíš mu odpověděl: „Vrať se domů, tvůj syn je živ!“ Ten člověk
uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
51Ještě když byl na cestě, šli mu naproti jeho sluhové a oznámili mu:
„Tvůj syn žije.“
52Zeptal se jich, v kterou hodinu se mu začalo dařit lépe. Odpověděli mu:
„Včera hodinu po poledni mu přestala horečka.“
53Tu otec poznal, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl:
„Tvůj syn je živ.“ A uvěřil on i všichni v jeho domě. –
54Toto druhé znamení učinil Ježíš opět v Galileji, kam přišel z
Judska.
Mým
jediným Pánem i jediným Pánem Ježíše a Muhammada je Bůh Izraele
("JHVH"). 
Oproti Vám
obsah Bible "trochu" znám! A nic z ní nezamlčuji, jako Vy!!! Ale cituji
hlavně to, kde je PRAVDA vnímatelná i laikům! 
Tak že znova:
Ex1:1Potom Mojžíšovi řekl: Vystup k יהוה, ty a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát ze starších Izraele, a budete se klanět zpovzdálí. 2Jen Mojžíš sám přistoupí k יהוה. Ostatní nepřistoupí a lid s ním nevyjde nahoru.
Ex 24:12
יהוה řekl Mojžíšovi: Vystup ke mně na horu a zůstaň tam; dám ti
kamenné desky, zákon a příkaz, které jsem napsal k jejich poučení.
13Potom vstal Mojžíš i jeho služebník Jozue a Mojžíš vystoupil na Boží
horu. 14Starším však řekl: Zůstaňte zde, dokud se k vám nevrátíme.
Áron a Chúr jsou zde s vámi; kdo by měl nějakou záležitost, přistoupí k
nim. 15Mojžíš vystoupil na horu a horu zakryl oblak. 16Na hoře Sínaj
spočívala יהוה sláva a po šest dní ji zakrýval oblak. Sedmého dne
יהוה zavolal na Mojžíše z oblaku. 17יהוה sláva vypadala před očima
synů Izraele jako stravující oheň na vrcholu hory. 18Mojžíš vešel do
oblaku a vystoupil na horu.
Ex2: 1Potom Mojžíšovi řekl: „Vystup k Hospodinu, ty i Áron, Nádab a
Abíhú a sedmdesát z izraelských starších. Budete se zdálky klanět.
2K Hospodinu přistoupí jen Mojžíš. Ostatní se přibližovat
nebudou. Lid nesmí vystoupit vzhůru spolu s ním.“
(Bible,
Žalm 117) 
Chvalte Boha Izraele ("JHVH"), všechny národy, všichni lidé, chvalte ho
zpěvem, neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství, věrnost Boha
Izraele ("JHVH") je věčná. --- Haleluja. 
Nikdy
nebudeme dost vděční za všechny ty dary, které Bůh Otec náš lidem dal a
dává. . . 
Bůh
Izraele ("JHVH") je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává. 
(Bible,
Žalm 118:1-2) 
Chválu vzdejte Bohu Izraele ("JHVH"), protože je dobrý, jeho milosrdenství
je věčné.
AŤ VYZNÁ
IZRAEL: JEHO MILOSRDENSTVÍ JE VĚČNÉ. 
(Bible,
Žalm 118:28-29) 
Ty jsi
můj Bůh, Tobě vzdávám chválu, vyvyšuji Tě, můj Bože. 
Chválu
vzdejte Bohu Izraele ("JHVH"), protože je dobrý, jeho milosrdenství je
věčné. 
(Bible,
Žalm 119:1) 
Blaze
těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí ZÁKON Boha
Izraele ("JHVH"). 
A já jsem rád, že je
tu klid. Můžete hezky rozjímat o Lásce Boží našeho milujícího Otce.
