Rozcestník >> Náboženství >> ❤️ Všichni jsme synové a dcery Boží! ❤️

A úsměv lidem sluší!

A proto:

Pro mě ne. Usměvavý ano, ale směšný ne. :-)

Já dnes měla kousky z osmažené tresky a výbornou bramborovou kaši.
Ve městě jsem si dala sachr a espreso.
Pro německé františky z Krušnohoří (hoří a voní, a to přímo jako kadidlo) jsem musela zase až do Billy, nikde jinde je neměli.

Byla jste u moře na rybách?

Kdepak, byla jsem ve městě pro náplně do propisek. Nenašli vhodné, prý musím příště přinést náplně původní, protože je jich spousta druhů. Jenže já je už vyhodila (nikdy jindy to nedělám; holt pech).
Jinak u nás v altánku mladí - ale i jeden tak padesátník - lovili pokémony. Prý za jejich nalezení nemají nic, ale ajťáci mají, a to hóóödně moc. Dělají prý i přesčasy...

V dnešní době se ale dějí věci, co!?

Každé úsměvné odlehčení je osvěžením mysli.

"Kmocháčku, šel byste za kmotra mému 11. dítěti?"
"Kubo, ale já jsem sám Smrťák."
"Ty jedinej jsi na světě spravedlivej."

Dařbuján a Pandrhola, Jan Drda, České pohádky.

Takhle nějak se líhnou ptáčata. Až jim dojde žloutek i bílek, tak se holt musí vyklovat ze skořápky, jinak by se zadusila a možná i zemřela žízní a hledem.

Uctíváte Satana a jeho církev?

Já ne.
Ovšem Bibli považuji za v podstatě Satanskou knihu, především Starý zákon. Nový zákon, konkrétně evangelia, jsem před léty přímo študovala - četla jsem je x-krát stále dokola (kromě evangelia Janova, Jan byl podle mě evidentně silně šíblej, prostě cvok, dezorientovaný, mimo). Ježíše jsem šacovala na F200, tedy schizofrenika, občas stabilizovaného, občas v tom jel.

Ono to je jinak - knihy SZ jsou pravdivější než knihy NZ. Ale pravdou je, že Satan je velmi pilným pokušitelem lidstva! Ovšem my sami pokoušíme sami sebe také! A hodně!!!

SZ mi připadal jako horor. A já se na horory nedívám. Kdysi, v pubertě, v mládí, jsem jich pár (tak tři celkem) viděla, pak jsem se bála jít i na záchod.
Ségra však horory přímo milovala. I si je nahrávala a dívala se na ně stále dokola.

Čelisti jsme viděli po Listopadu v kině. Připadalo mi to spíš k smíchu. Ten "jako živý" žralok...

Už jsem to z Vašeho brku četl:-)

Ovšem v TV to dnes opakovali. Jen to doplnili o demonstraci vojáků, policistů a dalších. . .

V televizi vysílají poslední dny, týdny, měsíce, vlastně roky, hrozné věci. Za normálních okolností se na televizi celkem ani nedívám. Synové přestali televizi sledovat záhy po Sametové revoluci - shlédli pár dílů Dallasu a zřejmě měli dost...

Já se na TV dívám hodně málo a navíc málokterý pořad dokoukám do konce!

U mě rozhodne většinou prvních - nebo třeba prostředních, když to pustím později - pár minut. Buď se dívat budu nebo ne. A někdy televizi nechám běžet a přemýšlím si o svém a tak.
Na dnes už vlastně filmy pro pamětníky (Vesničko má středisková, Marečku, podejte mi pero, Na samotě u lesa, Kolja apod.) se dívat vydržím přímo s chutí. Baví mě i takový Anděl různě na dovolené a tak. Chalupáře jsem viděla x-krát, opakují je každé prázdniny. Samozřejmě Nemocnice na kraji města - Štrosmajer s tou "z gruntu hodnou ženskou" je neodolatelný: "Vy krávo nebeská!" .
Z amerických klasika: Někdo to rád horké, Sedm statečných.

Dnes je Světový den televize.
Velký svátek pro děti.

Skutečně?

Teď to tvrdili na ČT 24, tak prodávám, jak jsem koupila.
Podle mých zkušeností se dnes na televizi nedívají ani děti. Dětské pořady když tak sledují na chytrých telefonech svých rodičů či starších sourozenců. Mimochodem: Kdyby si rodiče ty pořady určené dětem shlédli, asi by už dětičky nenechali takové zvrhlosti sledovat. Většinou jsou tato "veledíla" samozřejmě záoceánské provenience.

Pětiletý, nejmladší, vnouček si přímo poručí: "Zavři to, pojď si hrát."
Jediné, co si poručí pustit, je seriál Jen počkej!. Zasměje se u toho. Přehrávám mu to na PC. Vlastně si to už umí zapnout a vyhledat sám.