O MLYNÁŘI A OSLÍKOVI - bajka 
Vydal se starý otec se svým synkem do města na trh prodat oslíka. Aby se
osel příliš neunavil, naložili si ho na záda a pomalu se vlekli pod
těžkým břemenem. Potkali pocestného.
"Kdo to jakživ viděl tahat se s oslem," zasmál se pocestný a pomyslil si:
"Jsou to nějací hlupáci."
"Je to pravda," řekl si stařec a posadil na osla svého synka.
Za chvíli potkali selku.
"Je to ale hanba, mladý se veze a starý musí šlapat," volala na ně. Sundal
tedy mlynář synka na zem a vezl se sám.
Potkali dívku a ta politovala hošíka: "Chudák kluk v prachu se vláčí a
dědek si jede jako velmož, jaká nespravedlnost."
Mlynář tedy vyzvedl synka k sobě nahoru a chvíli se vezli oba.
"Že se nestydíte takhle mořit ubohého osla, vždyť se sotva vleče,"
hartusil na ně muž, který je právě míjel.
"Zase má pravdu," řekl si mlynář a slezl z osla, sundal synka a šli
pěšky.
Blížil se k nim stařec a už zdáli volal: "Jste to ale blázni, vlečete se
prachem vedle osla a ten si zatím vykračuje."
Teď se ale mlynář rozzlobil: "Nepotřebuji vaše rady, od této chvíle to
udělám po svém."
VŠEM LIDEM SE PROSTĚ ZAVDĚČIT NELZE. 