(Bible, Druhá Mojžíšova 12:29-30)
Když nastala půlnoc, POBIL ŽIVÝ BŮH v egyptské zemi všechno
prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až
po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z
dobytka. Tu farao v noci vstal, i všichni jeho služebníci a všichni
Egypťané, a v celém Egyptě nastal veliký křik, protože nebylo domu, kde
by nebyl mrtvý.
(Živé Slovo Boží)

P.S.
Ano, toto se sice stalo už dávno v Egyptě, ale náš Otec zde podal zcela
jasný důkaz o tom, že je to právě on, kdo rozhoduje o okamžiku zesnutí
každého člověka i o okamžiku zesnutí veškerého tvorstva!
Ano, Živý Bůh - Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš - rozhoduje o
početí i zesnutí celého lidstva i veškerého tvorstva! A rozhoduje i o
našich životech a o životech všech Božích tvorů!!! A bude to opět Živý
Bůh, kdo vzkřísí zesnulé a stvoří jim nová lidská těla pro život
věčný! Bude to ZÁZRAK ZÁZRAKŮ! A až lidstvo uvidí ty miliardy
nádherných nových lidských těl svých předků, uvědomí si, jak
směšnými místy byly hřbitovy, kam chodily "oplakávat" zesnulé v
domněnce, že jsou navěky věků mrtví! Ale jejich lidské duše žily v
Lásce Boží a čekaly na své vzkříšení, i když o tom ani nevěděly. "Ty
lidské duše spinkaly!", tak já to nazývám, ale jinak tomuto způsobu
života lidí, kteří zesnuli, ve skutečnosti moc nerozumím...
Jen ještě dodám něco k úvodnímu příspěvku. Té noci, kdy Egypt
oplakával smrt prvorozených, nezesnul ani jeden člověk z Izraele a neuhynul
jim ani jeden kus z jejich dobytka!!!