Ano, Tatínek mě vzal na lodžii a vpravo
nahoře na obloze zářil Měsíc - musel jsem se i trochu vyklonit, abych ho
viděl. A vlevo od něj zářila ještě nějaká hvězda! Hodně zářila, asi
to byla některá planeta sluneční soustavy. To víte, já žádný velký
hvězdář nejsem. Ani jsem nevěděl, že je dnes úplněk. Moc se mi ten úkaz
líbil, a tak jsem se oblékl a vyrazil jsem ven. Ale to už začaly ten Měsíc
překrývat mraky a ta zářivá hvězda vedle něj už nebyla vidět vůbec.
Ovšem procházku jsem si udělal. Šel jsem okolo hřbitova do parku, parkem k
zámku, okolo kostela na náměstí a z náměstí přes další náměstí
domů - to už ale začalo mrholit... Tatínek mi prostě udělal mezi mraky
okénko, abych tu zářivou krásu na obloze viděl a potom už nechal mraky v
klidu plout oblohou předurčeným směrem. TATÍNEK TO SE MNOU UMÍ - DĚKUJI
MU. 
Předmět diskuze:
Bůh a jeho děti, i ti druzí
TAKOVÝ JE UŽ MŮJ ŽIVOT - Tatínek
mě umí překvapit a potěšit i několikrát za den. Odpoledne jsem pozoroval
oblačnou oblohu, vnímal následný déšť i zdvojenou duhu, která se po
dešti objevila. A jak jsem se zmínil, v noci jsem pozoroval ozářený Měsíc
a nějakou další ozářenou planetu... Nádhera! 
Ano, mám Tatínečka moc a moc
rád... 
