Ano,
Tatínek mě vzal na lodžii a vpravo nahoře na obloze zářil Měsíc - musel
jsem se i trochu vyklonit, abych ho viděl. A vlevo od něj zářila ještě
nějaká hvězda! Hodně zářila, asi to byla některá planeta sluneční
soustavy. To víte, já žádný velký hvězdář nejsem. Ani jsem nevěděl,
že je dnes úplněk. Moc se mi ten úkaz líbil, a tak jsem se oblékl a
vyrazil jsem ven. Ale to už začaly ten Měsíc překrývat mraky a ta
zářivá hvězda vedle něj už nebyla vidět vůbec. Ovšem procházku jsem si
udělal. Šel jsem okolo hřbitova do parku, parkem k zámku, okolo kostela na
náměstí a z náměstí přes další náměstí domů - to už ale začalo
mrholit... Tatínek mi prostě udělal mezi mraky okénko, abych tu zářivou
krásu na obloze viděl a potom už nechal mraky v klidu plout oblohou
předurčeným směrem. TATÍNEK TO SE MNOU UMÍ - DĚKUJI MU. 
Předmět diskuze:
Bůh a jeho děti, i ti druzí
TAKOVÝ JE UŽ MŮJ ŽIVOT - Tatínek mě umí překvapit a potěšit i
několikrát za den. Odpoledne jsem pozoroval oblačnou oblohu, vnímal
následný déšť i zdvojenou duhu, která se po dešti objevila. A jak jsem se
zmínil, v noci jsem pozoroval ozářený Měsíc a nějakou další ozářenou
planetu... Nádhera! 
Ano, mám Tatínečka moc a moc
rád... 
