V dnešní době slyšíme ze všech stran, že je třeba "žít pozitivně"
a potom bude v životě vše v pořádku. Snad člověk na povrchní úrovni
opravdu na první pohled pocítí, že při uplatňování takového
pozitivního smýšlení a žití se jeho život zlepšil a stal se
pozitivnějším. Ale co je to "pozitivní život"? O čem či jakém
pozitivním životě tady mluvím? Zkusme se podívat hlouběji.
Ve skutečnosti je "žít pozitivně" naprosto špatný výraz. Každý chce
být šťastný a žít šťastný život. Ale opravdové lidské štěstí je
láska, nikoliv potěšení.
Je-li Bůh pro člověka jen zdrojem radosti a potěšení a od Boha může být jen pozitivní – tak čím více se takový člověk modlí k Bohu, tím více roste jeho podvědomé uctívání potěšení. A toto zbožšťování je každým dnem těžší zvládnout. Pro takového člověka se stává traumatická situace nesnesitelný zármutek a místo pochopení, uvědomění si, pocitu a překonání traumatické situace, tak od ní člověk uteče. Takové situace se tak budou v jeho životě opakovat znovu a znovu, čímž pokaždé způsobí další destrukci.
Často lidé, kteří získali velké výhody a slávu, končí svůj život
sebevraždou nebo si ničí životy různými závislostmi. Jednoduše se to
vysvětluje: získání více dávek štěstí ve všech směrech způsobuje
drastický nárůst závislosti na těchto výhodách a v důsledku toho
zvýšenou agresivitu, která se rozpoutá, čímž se spustí program
sebedestrukce.
Pokud věříme, že jen dobro je od Boha a zlo od ďábla, pokud věříme, že
dobro se má uctívat a nenávidět zlo, tak už jsme nemocní.
Uctívání potěšení s sebou přináší rychlý pokles energie, která je
cestou k nemocem, neplodnosti, impotenci a homosexualitě. Uctívání
potěšení nás nevede k rozvoji. Skutečná cesta rozvoje zahrnuje veškerou
rozmanitost lidských pocitů a emocí včetně bolesti. Proto se nebojte
bolesti, neutíkejte před ní, protože právě skrze bolest probíhá očista
duše. Přes bolest duše roste a člověk s ní. Berte to jako lék, který je
také dán Bohem. 👂🙏🥰
Samozřejmě od pana Lazareva 
1
