sprosťáku 
ať to zkusí 
by se bál, kdo se bojí nesmí do lesa 
minule to nemělo chybu, kousek od hřbitova v noci černočerná tma a najednou
za mnou asi sto metrů slyším, jako by někdo táhl kovovou trubku po silnici
jsem čučela, baterkou a nikde nic
tak jsem šla pomalu dál a jako by nic a koukala kolem svítila na stromy atak,
jak to dělávám, když si něco prohlížím a říkala si, no co se má
stát, stane se a ono nic, jen někdo strašil ale bylo to dobrý, jako z nějakýho
hororu 
Předmět diskuze:
Bůh a jeho děti, i ti druzí
1
1
1
