Vzkaz
pomlouvačům!
Bůh mě
zná a Vaše pomluvy si osobně neberu!
MODLÍM SE ZA SPÁSU VAŠICH DUŠÍ...
Vzkaz
pomlouvačům!
Bůh mě
zná a Vaše pomluvy si osobně neberu!
MODLÍM SE ZA SPÁSU VAŠICH DUŠÍ...
pochybuju, že by se ženám na květinách líbila jejich pomíjivost..spíš mají úplně jiné vnímání než muži..tuhle šalamounskou otázku, co ženy na květinách vidí jsem dal záměrně...muži mají vnímání jakoby více do dálky, komplexněji bych řekl, zatímco ženy zřejmě spíše vnímání detailu..že by muži byli nastavení vnímat makrokosmos a ženy mikrokosmos? každopádně obě pohlavní mají polovinu všeho, co to druhé nemá...představte si tu těžkou karmu, kdyby jedna osoba mohla oplodnit sama sebe a pak by to jen podle svojí z-vůle potratila...a zřejmě takto byla oddělena, rozdělena, předána každému ze dvou polovina zodpovědností i vnímání všeho...? jedině propojením obou v co nejvíce úrovních, tedy čakrách pak se jim oběma může vnímání prolnout, vzájemně provázat a takto se oba stanou jakoby dokonalými, ale společně, díky sobě navzájem předáváním, propojením, vzájemným obohacením se vlastnostmi, které jim samotným dosud chyběly..?..a takovýto dokonalý vztah muže a ženy, takovéto vzájemné propojení a společná cesta je prý duchovní cestou budoucnosti..v budoucí duchovní éře, po konci této temné materialistické dojde prý k otevření a propojení vzájemnému výše center, čaker, církví v duších lidí, než tomu bylo doposud...nyní končí temná éra na planetě Zemi, kdo má vůli
Až bude člověk pro člověka pouze člověkem, bude na této planetě
velmi hezky...
(Bible, Jób 33:1-33)
Ty, Jóbe (ČLOVĚČE), slyš dobře mou řeč, všem mým slovům dopřej
sluchu.
Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá jazyk.
Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání
vytříbeném.
Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.
Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se!
Hle, já budu Tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.
Hle, nemusí Tě přepadat strach ze mne, ani moje naléhání Tebe tížit.
Řekl jsi to přede mnou a já jsem Tvá slova slyšel:
'Ryzí jsem, prost přestoupení, jsem bez úhony, bez nepravosti.
Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,
sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.'
Hle, odpovídám Ti: Zde nejsi v právu, NEBOŤ BŮH JE VĚTŠÍ NEŽ
ČLOVĚK.
Proč s ním vedeš spor? Že svými slovy neodpovídá?
Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.
Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na
lůžku,
tehdy otevírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal,
ABY ČLOVĚKA ODVEDL OD TOHO, CO PÁCHÁ, aby muže (ČLOVĚKA) chránil před
vypínavostí,
aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící
střelou.
BOLESTMI JE KÁRÁN NA SVÉM LOŽI, stálým svárem v kostech,
takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.
Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět.
Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.
Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to
přímý člověk,
tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: 'Vykup ho, ať do jámy nesestoupí;
mám za něho výkupné.'
JEHO TĚLO
BUDE SVĚŽEJŠÍ NEŽ V MLÁDÍ, VRÁTÍ SE DO DNŮ DOSPÍVÁNÍ.
Bude-li prosit Boha a On v něm najde zalíbení,
ukáže mu SVOU TVÁŘ za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho
spravedlnost.
Bude zpívat před lidmi a řekne: 'Hřešil jsem a převracel, co bylo
přímé, ale nebylo mi odplaceno stejným.'
BŮH VYKOUPIL JEHO DUŠI, aby neodešla do jámy, jeho život smí hledět na
světlo.
To vše učiní Bůh pro muže (pro ČLOVĚKA) dvakrát i třikrát,
aby odvrátil jeho duši od jámy a přivedl ke světlu, do světla živých.
Poslouchej mě, Jóbe (ČLOVĚČE), pozorně, mlč, já budu mluvit.
Bude-li co říci, odpověz mi, promluv, CHCI PRO TEBE SPRAVEDLNOST.
Nebudeš-li mít co říci, poslouchej mě, mlč a já Ti zprostředkuji
moudrost.
(Živé Slovo Boží)
P.S.
To jsou zajímavá slova a i když se všemi nesouhlasím, je dobré o nich
přemýšlet. Některá slova jsem napsal velkými písmeny a občas jsem dal do
závorky slovo alternativní, ale to právo od Boha mám!