Od roku 1971 dělal v mnoha městech poslechové pořady Antidiskotéka. Pouštěl na nich a komentoval nahrávky, o kterých si myslel, že jsou pro aktuální hudební scénu důležité či pro ni ve své době důležité byly. Při Antidiskotékách nezřídka zazněly i tehdy nedostupné nahrávky zakázaných československých hudebníků, kteří žili v emigraci.
„Těch pořadů jsem udělal asi čtyři a půl tisíce. Po sametové
revoluci jsem přišel na to, že zajímavější práci bych v životě
nenašel. Výhoda byla, že mě vždycky bavilo jezdit autem. A netoužil jsem
po bohatství,“ prohlásil Černý v rozhovoru pro magazín Ochranného svazu
autorského.
2
♪♪
1