Minulý týden jsem napsal článek shrnující současnou situaci na Ukrajině, kde se pomalu schyluje k nevýhře. Byl jsem okamžitě označen za proruského kolaboranta a dalšími podobně milými a přejícími přízvisky. Dovolím si zadané téma rozvinout, protože jsem hladov si podobné rozjitřené urážky užít do sytosti.
Podívejme se na ten náš uvědomělý boj za budoucnost. Loni v dubnu byla Ukrajina a Rusko před podpisem příměří. Západ, v zastoupení Borise Johnsona, prezidenta Zelenského přemluvil, aby šel do dlouhého konfliktu, že Západ bude stát neochvějně za ním. Kdyby Zelenskyj Johnsona neposlechl, mohl jednat bez další ztráty území (do té doby zmizel Ukrajině jen sporný Krym, který ovšem nezmizel vojenskou cestou, nýbrž regulérním plebiscitem… tedy ne plebiscitem, který proběhl po okupaci v Doněcku, tam je tvrzení o regulérnosti až ubohé). Mohl jednat se silnou pozicí Ukrajiny s podporou západní diplomacie. Mohlo to tak dopadnout. Nedopadlo.
Co jsme dostali místo příměří a sice těžkého, ale možného diplomatického jednání? Ukrajina je ekonomicky zruinovaná, zadlužená násobně víc než před válkou, protože dárečky ze Západu byly často, ne vždy, ale často podmíněné jejich vrácením i s úroky. Lidsky je Ukrajina rozmetaná na prvočinitele. Desítky, ne-li stovky tisíc lidí zabitých při naprosto zbytečném konfliktu, miliony lidí uteklo buďto do Evropy, nebo do Ruska (no ano, i tam Ukrajinci dobrovolně utíkali… a nikdo jim tam koncentráky nestavěl, jsou tam sice za druhořadé občany, ale podívejme se na to máslo, co se nám rozpouští na hlavě, ani u nás to Ukrajinci nemají nijak zvláště jiné, jednou úkáčko, navždy úkáčko, k naší ostudě, a to hromady vyvěšených ukrajinských vlajek nespraví, spíš jen trochu zakryjí).

....koukala jsem, jak ZELENINA NAKYNUL
...dobytek jeden♫...furt bude
skuhrat...tak když mu pomoc nestačí...nestačí bojovat,ať toho
nechááá..♫♪♪my tady nebudeme chcípat k vůli němu♫♪♪♪♪už
je toho dost..
....té pomoci..my jsme tady TAKY!!
♫♪cekho♫♪♪....♫♪břinkho♫♪