„Já mám zlodějinu asi v krvi a kradu, kradu a kradu,“ vyprávěla Lavičková ve známém dokumentu Olgy Sommerové Máňa.
Marie Lavičková nikdy nepracovala, byla radši ve vězení než na svobodě a živila se krádežemi. Když ji pustili ven, vyrazila do hostince Čep, do nádražní restaurace i dalších putyk v Českých Budějovicích. Žila na ulici i ve squatech. Byla svým způsobem exhibicionistka a na řadě akcí předváděla nejen tanec prostitutky, ale také striptýz.
Za mřížemi pak byla jako doma a tamní péči si pochvalovala. V roce 2013, když prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii, těšili se vězni domů. Máňa se znovu „proslavila“ svým protestem. Prostě chtěla zůstat za mřížemi.
Ta měla být spíš v nějaké ústavu, protože neměla všech pět pohromadě.

...mdlého rozumu
, která neměla zázemí asi a nic ji tak
nevadilo byt ve vězení,tam jí uvařili,vyprali
🎵🎶