Měli jsme podobného, když jsem byla mládě, ale chtěla jsem ho ukázat
kamarádce a omylem jsem ho nechala uletět. :-( Pepik se jmenoval, byla to
korela a přesně, jak píšeš, dělal s námi všechno možné. Měla jsem od
něj okousané, tedy ozobané všecky knížky. :-)) když jsem si četla,
seděl mi na knížce a oďobával mi listy. Jo, byl úžasnej. Později ještě
táta choval mnoho papoušků ve voliérách venku a uvnitř. Vyvedli mnoho
mladých, ale už nikdy jsem Pepíka neměla.
Jednou se mi stalo, že jsem měla na balkoně ve městě prázdnou klec a
zrovna jsem tam kouřila, když jsem ještě kouřila :-) a přiletěla andulka
odněkud, tak jsem jí opatrně otevřela dvířka a ona si vlezla dovnitř.
Bylo tam zbylé krmení. Asi měla hlad. :-) Pak jsem ji odnesla taťkovi k
dalším andulkám.