Vzdyt je to jen vtip...
Tyhle vtipy bys měl spíše směřovat k soudružkám. Tam ti za ně budou srdečně tleskat a staneš se "jejich"
sklidni hormon tykavko protože Stratos tu je jediny rozumně zdravž člověk
Pan neni netykavka, ale zkus si to srovnat v hlave. co vlastne chces. Nepisu
o politice, negadam se a presto me posilas k soudruzkam a vadi ti, co tady
pisnu. Taky by ti nechutnalo pivo v hospode, kde by ti hospodsky casto rikal, ze
mas jit na pivo jinam....Preju ti hezkou sobotu... 
Kdyby mi vadilo, co tady lidé píší. Přinejmenším bych je mazal. Tak si
to pro změnu srovnej v hlavě ty. Jinak nic ve zlém, jen si moji reakci na
tvůj vtip nepochopil. Nabízím mír do příští války 
Jezdili jsme po jedné takové menší ale důležité silnici byla samý výmol. Vždycky jsem se snažila projet těch 5 km rychle aby to tolik neskákalo a nadávala jsem . Kdyby ten Ráth nedával prachy do krabice ale do silnice.. byl to Středočeský kraj. No už je opravená. Sice je stále klikatá a boží muka tam někdo docela dost naboural takže jsou podepřená kládami celá nakřivo. Je to mezi Žatcem a odbočkou na Rakovník, Prahu, Karlovy Vary. Dost blbá křižovatka. Ale takových neopravených silnic moc už není.
Můj otec vždy, když jsme jeli po rozbité silnici, říkával. Tady by se měl projet Husák. Už je to let. Tenkrát to říkával docela často.
Taky ty některé silnice byly. Ale v Polsku za totáče to bylo stejné. Teď prý je to u nich opravené. Nevím, nebyla jsem tam dlouho.
Slyšela jsem o tom . Ale pro nás je to daleko tam jet. A na velký nákup nejezdím když jsme dva a tolik nespotřebujeme.
Stratos má pravdu, pořád za tou normální půlkou Evropy zaostáváme a
klidně ať mě Magnetron pošle taky k soudružkám, je to holý fakt. může
se čepéřit jak chce.
Nevím jak je to v Německu, tam nejezdím, ale do Rakouska jo a je to v
porovnání s námi nebe a dudy.
Ne že by se u nás nic neopravovalo, to jo a docela dost. Potíž je v tom, že
asi hodně mizerně, jinak si neumím vysvětlit, proč je u nás každé léto
zavřených, či omezených mnohem víc silnic, než v tom Rakousku. Takže se u
nás opravuje asi desetkrát víc, než tam, přesto máme pořád ty silnice
horší. Stále se hodně "opravuje" provizorně, to je ta metoda, kdy cestáři
nakydají trochu asfaltu do díry, rozhrnou lopatou a uplácají nohama v
gumákách. Místo díry vznikne hrb a díra se udělá hned vedle, takže to
takto flikují pořád dokola. Stojí to haldu peněz s výsledkem nula, po
dvaceti letech neustálého opravování je to pořád rozflákaná hrbatá
stezka.
Nebo se velmi často opakovaně opravují i dost důležité silnice I. třídy
a to komplet s novým celistvým povrchem, jenže nic platné, po pár
měsících jsou tam zase vyjeté koleje a rozpadající se krajnice. Podle mě
se to tak dělá záměrně, aby bylo pořád co dělat a stát byl co nejvíce
podojen. Že to jde dělat jinak je jisté, stačí si projet kousek toho
Rakouska. Polsko nás předjelo o několik koňských délek taky, měli silnice
horší než my, hlavně okresky, dnes jsou daleko před náma a to i ve
výstavbě dálnic, jedna z nich už měsíce čeká u našich hranic, až se
naše zpomalené a liknavé ŘSD uráčí dodělat napojení u Trutnova. Stejně
tak se chechtají už léta chchtají Rakušané u Mikulova marně čekají, kdy
se alespoň začne dělat na naší čási trasy Vídeň - Brno. Oni mají
hotovo. Nezačne se asi nikdy, nebo tomu zatím nic nenasvědčuje, za třicet
let se nic nezměnilo, stále se jen kecá a slibuje.
Narazit v Rakousku na vyloženě rozbitou silnici se mě ještě nepovedlo,
mají docela kvalitní i silničky nejnižších tříd, mezi dědinama v
pohraničí. Nesaháme jim ani po kolena. Takže třeba pohybovat se ve směru
východ - západ okolo našich hranic, třeba jet z Mikulova do Českých
Velenic, je lepší po Rakouských silničkách třetí třídy, než jet po
přetížené a hnusné jedničce z Pohořelic na Znojmo a dál do Jižních
Čech kolem hranic u nás ani žádná slušná cesta vůbec nevede, Rakouskem
ano.
Aby ses z těch Rakous nepokakinkoval. Ale v globálu máš ty trúbo recht 👍
To sis dovolil toliko utrácet?
RP bylo větší, levnější a ještě k
tomu zdraví prospěšné. Při zácpě si jej stačilo přečíst a okamžitě
to šlo ven.
Nesmysl. Jak vidíš, tak si tohoto pepíru natolik vážím, že ho mám už
40 let na čestném místě ve vitríně, v síni tradic.
Stejně tak mám všechna čísla Rudého práva vyvázaná a uložená,
kdykoliv mám chvilku, tak je znovu a znovu pročítám.
Řiť si neutírám, když to uschne, tak to opadá samo. Netřeba plýtvat
papírem na kdejaký hovno.
Když je hovno kvalitní, netřeba prdel utírat. Mám dojem, že už jsem to tady četl
Zacnu se vazne a vedecky venovat hovnu. Vysledky sdelim ve vyrocni zprave,,,

Ty bys měl být persona non plus ultra. Psům přece prdel taky neutiráš.
Psi si obcas vzajemne oisti prdele, to prece nemuzu chtit po lidech...
Lidé dělají totéž, jen né veřejně. Vlastně tady na chatu dost často
Vidím, že správný přístup k životním hodnotám tě ani po létech strádání neopustil. Mohl bys dělat lektora těm, kteří to pomalu vzdávají, ale stále ještě z plna hrdla křičí...kdyby si i oni tenkrát schovali hajzl papír. Dnes nám všem mohlo být lépe
Já jsem již včera snědl to, co jsem měl jíst až zítra.
.
Néé, já bych chtěla říct, že u nás jde přestavba tak rychle, že my už
dnes se máme líp než zítra... pozítří... včera- no, včera jsi to přece
říkal, předsedo?!
V Českých Velenicích jsem bránil naší socialistickou vlast před třídním nepřítelem. Po vzoru CCCP už tenkrát byla příjezdová cesta na úrovni. Co bylo na vedlejší cestě? No přesně jako u velkého bratra. Prach a špína.
Tak tenkrát tam nebyl až tak velký provoz, že 
Ale teď je tam hezká silnice, od Třeboně po Halámky přímo luxusní.
V CCCP mají všechny cety bezprašné, dyž zaprší jsou samý blato.
Náměstí Hrdinů. 15. března 1938 tu nadšený dav vítal Adolfa Hitlera a připojení (anšlus) Rakouska k Německu. V roce 1988 je Rakousko líčeno jako země, která se z ničeho nepoučila („ve Vídni je teď víc nacistů/ než v osmatřicátém“). Nenávistné reakce na inscenaci v historické budově vídeňského Burgtheatru paradoxně potvrdily zdánlivě provokativní tvrzení hry, že rok 1938 a 1988 lze zaměnit.
V době psaní a uvedení Náměstí hrdinů prožíval Bernhard poslední stadium těžké srdeční a plicní choroby. Politici byli připraveni bránit čest uraženého státu a národa, dopisy od čtenářů byly plné výhrůžek autorovi a režisérovi. Skandál byl celonárodní, poptávka po vstupenkách obrovská, opožděná premiéra se konala 4.listopadu 1988.
Děj hry se odehrává v březnu 1988. V den pohřbu profesora Josefa Schustera, který už déle nemohl snést latentní rakouský antisemitismus a vyskočil z okna svého bytu na dlažbu náměstí Hrdinů. Chtěl s ženou Hedvikou odjet do Oxfordu, kde žil v exilu během Hitlerovy Třetí říše. Ani manželka právě pohřbeného židovského profesora už nemůže z hlavy dostat onen ohlušující křik mas, trauma z března 1938. Tak byli Josef a Hedvika Schusterovi po 50 letech s konečnou platností dostiženi a zavražděni rakouským antisemitismem a nacionálním socialismem.
Tak nadšený hajlující dav vítal Hitlera všude, kam přijel, nejen v
Praze a ve Vídni.
S antisemitismem se lze setkat taky asi všude.