Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Na me je to moc tvrde a nepohodlne,, ale zahledl jsem tady jeden UAZ s nemeckou spz, tak jsem byl zvedavy kolik asi muze stat. Je to drahe a jak pises, zajem asi mezi sberateli.

Ty by jsi chtěl po Rusovi pohodlné auto 70-tých let? Vždyť oni to neumí ani dnes. Uaz je vážně retro. Snad pro zemědělce na pole, nebo myslivce do lesa. Jinak vážně sběratel a postavit na piedestal, aby ho mohli chodit obdivovat lidé, milující "normalizační" dobu.

Ale di ty kecko. Volha byl hodně pohodlný kočár, myslím tu původní Carevnu, 21.

Já měl 24 s Perkins diesel motorem. Na tehdejší dobu "letadlo" Cpali do toho i Avie, ale to byly těžké motory. Odcházely přední nápravy a hlavně pneumatiky.

No ta už nebyla tak hezká, ale taky fajn houpavý kočárek. Původní benzín byl docela dobrý, až teda na tu spotřebu, což se v Rusku samozřejmě neřešilo.

Právě pro to do nich čeští koumáci montovali diesely. Dokonce to u nás bylo povoleno.
Carevnu měl soused. I když byla 3rychlostní. On používal jen jedničku a zpátečku. Vždy o víkendu vycouval z garáže a leštil.Potom dal za jedna a šup zpátky do garáže. Měl jí jak ze showroomu. Když se rusáci stahovali domů. Nějaký Ivan ji koupil za nekřeaťanské peníze.

Jo, párkrát jsem se v ní svezl, teda jako spolucestující, nikdy jsem ji neřídil. Měl ji otec mého spolužáka, obačas nás někam vezl. Nevím, kde k ní přišel, ale ta nebyla hezká, byla to omlácená rezavá herka, ale pohodlíčko, to jooo.

No docela se divím, vždyť tady jich měla komunistická armáda tisíce, v ostatních komouškých zemích to muselo být podobné, akorát v Rumunsku si dělali svoje ARO. Patrně to šlo skoro všechno do šrotu.
Na mě je to taky moc tvrdý, mám rád pohodlná měkká auta, nejsem závodník a ralye taky nejzedím. Párkrát jsem se v UAZU svezl na vojně, no nic moc zážitek, jo taky v tom byla v zimě zima.
Možná bych bral verzi sanitka, myslím že to byl UAZ-452. Trošku to připomíná legendárního hipísáckýho VW Transportera, na čundry dokonalý auto, ale těch sanitek bylo oproti klasickým UAZům s plachtou výrazně méně. Konkrétně u útvaru, kde jsem sloužil, byla ta sanitka jedna jediná, opravdu jako sanitka. Těch normálních UAZů tam přitom bylo minimálně deset, spíš patnáct. Ale furt je to ruská mrdka, poživačný motor z Volhy, no rači ne, jen krám na zavazení do baráku.

UAZ-452 (rusky УАЗ-452, v Rusku lidově nazývaná Buchanka[1] nebo Tabletka[2]) je terénní automobil vyráběný automobilkou UAZ. Výroba modelu 452 s pohonem všech čtyř kol začala v roce 1965 a pokračuje pod změněným označením dodnes. Od počátku se vůz vyrábí v různých provedeních - jako sanitní vůz, minibus, dodávka s několika konfiguracemi vnitřního prostoru či pick-up. Automobil existuje v civilní nebo vojenské verzi, která byla v minulosti využívána především sovětskou armádou a silami jiných socialistických zemí, včetně československé lidové armády.

Konec hlášení v ruském jazyce

Co se pohodlí týče, tak asi nejluxusnější svezení z aut socialismu bylo v naší T-613, to bylo fakt letadlo, navíc s nádherným motorem.
V Rusku se ještě dělala Čajka, jenže jen v minimálních počtech a jen pro nejvyšší ruské potentáty, nevyvážela se a normálně se koupit nedala, ani ojetá.
T-613 se taky nová koupit nedala, ani v Tuzexu. Měla sice stanovenou cenu, ale nikdy se nedostala do normálního prodeje. Jediná možnost jak ji získat do soukromých rukou byl odkup vyřazených aut z podniků a úřadů. No, on by ji stejně málokdo uživil, ale auto to bylo pořádný. Ten osmiválec 3,5 litru si někteří šílenci montují do těch monstr tříkolek, zvuk bez tlumičů je přímo ohromující.

T-613 jsem měl ještě před Volhou 24. Necelý půlrok. Při mém mládí a stylu jízdy jsem se pod 25l nedostal. I když stál benzín 4,- Kčs a já v Dží Zí Dý bral nadsrandartní peníze i tak to byl nářez. Prodal jsem jí taxikáři. Volha 24 byla pohodlnejší.Tatra byla tvrdší, ale proti Volze kosmická raketa.