No přesně. Já vždycky třídní profesorku vytáčel do vývrtky, když jsem jí říkal, že mezi jedničkou a čtverkou v hodnocení, nevidím rozdíl.
Měl jsem i pětku, čistou, bylo mě to úplně jedno a řekl jsem to i
učiteli tzv. tělesné výchovy. Řekl jsem mu taky, že jeho hodiny považuji
za zbytečně promarněný čas. Stěžoval si mému tatíkovi na rodičáku,
ale narazil, tatík mu řekl, že se mnou souhlasí, že nejsme cirkusácká
rodina a kotrmelci se živit nebudu.
Z tělocviku se totiž nedalo propadnout, takže i když jsem měl téměř ze
všech známkovaných disciplín pětku jak prase, na vysvědčení jsem pak
stejně měl napsanou trojku.

To jsem netušil, že z TV nešlo propadnout. Mě to vcelku bavilo. Sportoval jsem od útlého mládí.
Nešlo. Nebo znáš někoho, kdo propadl z tělocviku?
Byl ještě jeden takový předmět, branná výchova. Tam nás nutili nasazovat
si na ruce igelitový pytlíky a tím bojovat proti západnímu
imperialismu.
My měli v BV super učitele. Ochrana proti atombombě? Pořádně se dívej, nebo už to nikdy neuvidíš.