Příklad ruské dezinformační kampaně? Třeba i debata o České televizi
Základem dezinformační kampaně je vzít trochu pravdy, smíchat to s úplnou pitomostí a předhodit to plénu jako rádoby logickou úvahu. Poplatky veřejnoprávní televize. Klasický případ.
„Proč bych to měl platit, když se
na to nedívám?“ To je typický příklad, kdy vnesete do debaty argument,
který tam vůbec nepatří. Ale pro člověka méně vzdělaného a bez
rozhledu to zní jako logická úvaha. Do toho další nešvar, že zde politici
řeší své osobní války s ČT či ČRo a naprosto bez zodpovědnosti vůči
odolnosti vlastní země čelit dezinformační válce nepřátelského státu
takový poměrně přitroublý názor ještě podpoří, rozuměj mediálně
zesílí. 
A tedy ano, veřejnoprávní média, zvlášť v dnešní době, jsou pilířem demokracie. A co je zájmem nepřátelského státu? Rozkolísat stabilitu napadeného státu, v tomto případě se Rusko snaží rozkolísat stabilitu a zpochybňovat demokratické pilíře v České republice. To jsou standardy informačních útoků, které už před několika tisíci let popsal ve vojenské doktríně Umění války čínský vojevůdce Sun'c. Pro připomenutí níže oněch Třináct zlatých zásad!



I s IQ 65 by se to mohl naučit.

