Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Taky jsme za tuto cimru kdysi bojovali.-) Středa = lítání po ouřadech.

Ja, lítání po úřadech! To "miluju". Brrrrrrrr
S úředníkama věčně bojovál můj táta - soukromý zemědělec. Nejen za sebe ale za kdekoho.
Kdysi jsem mu řekla vtip o úředníkoch - a - ten vtip mu kupodivu "otevíral dveře". Ono je vždycky lepší jít kamkoliv s vtipem než s hromamableskama!
A ten vtip?
Kdysi se zvířátka rozhodla, že si v lese postaví sídliště. Lev, král zvířat, se rozhodl poslat chytou lišku aby vyřídila stavební povolení. Liška se vrátila za týden. S prázdnou: "To jsem nedokázala vyřídit!" Tak lev šel na úřady sám. Vrátil se za měsíc - bez povolení. Tehdy se přihlásil starý vůl: "Mohl bych to zkusit já?"
Zvířátka se smála: "chytrá liška nic nezmohla, ani král zvířat - no ale když si troufáš tak to zkus!"
Za tři dny se k lesu valí oblak prachu. A ony to bagry, buldozery, jeřáby, náklaďáky - a vpředu jde starý vůl a mává stavebním povolením!
Zvířátka nevycházejí z údivu:"Jak jsi to dokázal????"
"To bylo úplně jednoduché! Přijdu na úřad, otevřu dveře - a tam sedí bratranec! Druhé dveře - druhý bratranec! Třetí dveře.........

Já nasadím přiblblý úsměv čislo 153, hezky pozdravím a třeba pochválím šaty nebo halenku. Na ty šimly musíš psychologicky.-)))

Správně jsem tě to naučil. Už jako malá, když jsme spolu po úřadech lítali, jsi kdejakou důležitou soudružku chválila za nehty, šaty, nebo účes. Po nasednout do auta s orazitkovanymi papíry jsi rikala: Dědo, dobře jsem to udělala? Po mém souhlasu jsi řekla. To víš, jsem celá ty....jen nevím ve které vývojové fázi se to posralo