Kdysi dávno jsme kdesi diskutovali s jedním maníkem, byla s ním legrace
ale už na diskuze nechodí. Občas se s ním náhodou někde potkám.....
Jeho koníčkem je vaření.
Ale ne tak ledajaké! On má speciální jídla, dovedena k dokonalosti.
Jedním z nich je pečená husa.
To je obřad, musí na to mít klid.
Manželku, tchyni i syna kdysi vylifroval z domu na celý den, protože k
večeři bude husa. Domácí.
HUSA!
HUSA!
tři druhy knedlíků, dva druhy zelí, špenát, lokše a
jánevímcoještě!
Kmital po kuchyni, pochvaloval si že má klid a pilně podléval a otáčel
husu v troubě. Všechno probíhalo podle plánu a on šel prostřít
slavnostní stůl.
Ale ještě je potřeba ZASE husu polít výpekem!
Otevřel troubu.
Prázdná.
Krásně hřála i svítila ale HUSA v troubě NEBYLA!
Začal hledat v kuchyni.
Husa nikde.
Podíval se na verandu i na terasu a předsíň - husa opravdu nikde nebyla: Ani
psi nebyli doma, že by ji třeba odnesli - ale nebyl ani pekáč! Nic! Prostě:
nikde nic!
Zoufale sedl k prostřenému stolu, hlavu do dlaní a přemýšlel o tom, že
začíná bláznit.
Přijela manželka se synem a tchyní, přihnali se do vonící kuchyně.
Tam sedí otec, celý zmožený, v očích výraz štvance.
Husu nejspíš někdo ukradl!
Manželka zachovala klid: "No co, knedlíky a zelí máme, opeču k tomu
klobásy!" a otevřela LEDNIČKU.
A v ledničce, na krásně uklizené poličce, ležel pekáč s upečenou
husou!
Ještě byla teplá....


-)))) Zase bezva zážitek.👍





