Vrrrrrrrrrrrr....... křivák sa mně v kapse otvíře...... takové
poklady měl můj táta a když zemřel, ségra všechno vyházela! Měl i
obrovskou knihovnu - a segra složila knihy do krabic od banánů a prodala to
nějakým vychcancům za tisícovku za krabici! Nic mně neřekla! Jenže:
některé knihy byly i MOJE, já jsem je u táty nechala v jeho knihovně -
občas si někdo z rodiny nebo ze známých od táty knihy půjčoval. U našich
- už u staříčků - bývaly dveře otevřené pro kohokoliv kdykoliv. Já
jsem stejná. Jenže moje segra je jiná - tu to štvalo a když táta zemřel,
lustrovala i návštěvy co přišly za maminkou, byla na ně protivná a tak
přestali maminku navštěvovat....maminka zemřela, byla jsem u ní... když
zemřela, zavolala jsem na segru, byla kdesi venku, že maminka zemřela....
segra mně řekla ať jdu domů, že všechno zařizuje ona.... a to jsem byla v
rodném domě naposled.... přivezla mně ještě deku, co pod ní maminka
zemřela a pár fotografií..... tož tak. 
Pokud jsi něco zachránila tak jsi borka! To je paráda!

Předmět diskuze:
Jsou lidi a nelidi. Doufám, že přijdou lidi
