Karolko. Přímo vedle nás makala cikánská parta z Holíča, zatímco hodonínští cikáni rabovali zahrady... Byla jsem tam hned od druhého dne jedna ruka s koordinátorkou, takže je musela přesvědčit, aby si nebrali jídlo a pití z domu, protože je bohatě zásobená školní jídelna. Mně potom řekl jeden z nich, že nechtěli být za vyžirky... To mně celkem utkvělo v paměti.


