Děkuji Marcelko. Vzpomněl jsem si na svoji profesorku Marcelku. Celá studia jsem ji vytáčel svým názorem, že mezi 1 a 4 nevidím rozdíl. Byla z toho vždycky hodně špatná. Nedávno se mi po více něž 40 letech ozvala. Dozvěděla se, že dělám se dřevem a potřebovala pomoct. Má hooodně nemocného syna. Je mi jí líto. Žádná mrcha to nebyla. Okamžitě jsem pomohl. Jestli to pomůže i synovi, toť ve hvězdách. Co z toho plyne? z toho plyne fakt, že i lidé, kteří si dělají celý život srandu se dokáží problému postavit čelem. Dost, vysvětluj to hňupovi. Ještě jednou děkuji.




