Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Děkuji za odpověď - už jsem ti chtěl vynadat - ale napsala si - že pokud bude třeba tak to dotáhneš do konce měsíce - takže O.K.

To by mě zajímalo, kdo může být ve zkušební době tak nepostradatelný, aby ho někdo uecával, ať ještě pár dní zůstane. Být ve zkušební době znamená, že dotyčnému ještě hoří na vrátnici vajgl, když přišel poprvé. Tak snad doktor na záchrance, nebo něco takového, ale tuctový zaměstnanec v nějakém korporátu? Stejně by to doklepal flákáním. Nesmyl takové lidi zržovat. Nechceš tady být, tak běž. Hned. Alespoň tak se to řeší ve firmě, kde dělám.

No jistě. Ve funkčních firmách to tak naozaj funguje.

No jo proč někoho zdržovat když ho to nebaví. Lepší je hledat nového pracovníka co za práci bude rád.

U nás funguje klasická zkušební doba, potom rok jako dobu určitou a teprve smlouva na dobu neurčitou. Za práci přesčas jsou zaplacení všichni stejným metrem v čistém mimo svůj plat Za práci v sobotu to stejné. Jenom v sobotu dostávají peníze okamžitě na ruku ihned po pracovní době. 7.00. - 12.00. Takhle si to navrhli sami zaměstnanci.
Můj názor je, že každý nový zaměstnanec by měl vědět na jakou pracovní pozici bude zařazen a co se od něho očekává. Stejně tak, jaký bude jeho plat a benefity. Takže průměrný běloch ví do čeho jde a není překvapený.

No, jenomže zkušební doba existuje právě proto, aby si mohl zaměstnavatel vyzkoušet nového zaměstnance a samozřejmě i naopak, aby si zaměstnanec vyzkoušel práci, která mu sednout může, ale také vůbec ne. Žádný nový zaměstnanec nikdy neví do čeho jde a to bez ohledu na barvu pokožky i délku předkožky. Samozřejmě bude vědět, na jakou pozici bude zařazen, ale to je asi tak všechno. Co všechno bude od něj očekáváno se bude postupně dozvídat až po nástupu. Jistě, obecné cancy o pracovní době a nutnosti plnit plán mu řeknou, ale to je přece málo. Všichni manažeři, stolaři, ani sekretářky nedělají ve všech firmách totéž, rozdíly jsou obrovské. Velkou roli hraje prostředí, jednání nadřízených i kolegů, to se prostě na žádném personálním oddělení nikdo předem nedozví. Taky práce samotná je pro mnohé nastupující, zejména ty mladé, tajemstvím a překvapením může být i hlubokost talířů na polívku v jídelně. Vezmou někoho na pozici, která vyžaduje důkladné zaškolení, páč existují profese a práce, které se na žádném učňáku, či odborné škole neučí a nastupující nemá o konkrétní specializaci ani ponětí. "Vypiplat" šikovného fachmana na některé práce trvá hodně dlouho, ani rok nemusí stačit, to nemluvím třeba o konstruktérech, to je na léta. Už jsem těch po týdnu zklamaných, ale i zapálených nadšenců viděl ve fabrice dost. Přitom všichni dostali při nástupu stejné informace.

K nám chodí na brigádu holky a to i studentky VŠ. A to už několik let po sobě. Takže asi slušný oddíl.-))

v Praze je jiný svět...

Tak, ne že bych se chtěl zastávat Prahy, Bože chraň, ale ono je spíš o lidech. Kyždý je jiný. Někdo má pocit, že když byl v deseti firmách, všude tři neděle, tak má velkou praxi, všchno ví, všechno zná a může dělat kdekoliv a všude ho budou zuby nehdy držet, aby neutekl. Jiný maká dvacet let jako šroubek na jednom soustruhu a pořád se bojí, aby ho nevyhodili.

tak to tady bylo dlouho, nevím, jak to dnes moc platí, je zase trochu jiná doba, asi jak kde...
u nás tady jsou docela dobrá nabídky (finanční) pro dělníky - skladníky na dvanáctky a různé i vedoucí nějakých úseků v továrnách a tak, u PC se mi tom nezdá...

Platí se různě, ale vesměs na podobných pozicích v okolí podobně. Lidi jenom plandají od firmy k firmě. Teda ti, co si myslí, že je těch pět kaček na hodinu vytrhne. Za rok je to naopak. Taky nejde jen o prachy. Kdo si ty dvanáctky u mašin nevyzkoušel, tak ať raději ani nesní. Já to vím jistě, že to za ty peníze nestojí.

to věřím, taky jsem si to zkusil, myslím dvanáctky, ranní, odpolední, noční, nic pro mě...

Já v Praze hároval dva roky. Už je to léta. To si ještě mnozí říkali "čest práci" Nemůžu říci, že bych nebyl v práci spokojen. Byl jsem však daleko od rodné hroudy a o víkendu nuda. Nikde žádný kopec, kde bych se vyšplhal a za odměnu svoji námahu spláchl několika škopky. Kádrováci nebyli nadšeni, když jsem jim donesl výpověď. Přemlouvali, prosili, vyhrožovali. Vše vyšlo na zmar. Prostě škopek kvasnicového po výstupu na Javorník ti ani Národní divadlo neposkytne.

Tož doba je jiná, aji v Práglu je teď betálnéch škopků haba kuk. Ale kdo by v takém blázincu bydlél? Máš recht, depak příroda. Kopce, lesy, rybníky a žádný hele koukej. Zlatá dědina.

Škopek po túře na kopec chutná úplě ináč, než škopek na přelidněném Vaclaváku.

Já vím. Proto rači vylezu pěšmo na Lysó, než bych jel lanovkó na Petřín.

Na Lysó, to máš dálej, než do Kozlovic.

To sa prolezeš, než tam dolezeš

Lézl sem tam vloni. Je tam krásně. Jako v nebi.