v Praze je jiný svět...
Tak, ne že bych se chtěl zastávat Prahy, Bože chraň, ale ono je spíš o lidech. Kyždý je jiný. Někdo má pocit, že když byl v deseti firmách, všude tři neděle, tak má velkou praxi, všchno ví, všechno zná a může dělat kdekoliv a všude ho budou zuby nehdy držet, aby neutekl. Jiný maká dvacet let jako šroubek na jednom soustruhu a pořád se bojí, aby ho nevyhodili.
tak to tady bylo dlouho, nevím, jak to dnes moc platí, je zase trochu jiná
doba, asi jak kde...
u nás tady jsou docela dobrá nabídky (finanční) pro dělníky - skladníky
na dvanáctky a různé i vedoucí nějakých úseků v továrnách a tak, u PC
se mi tom nezdá...
Platí se různě, ale vesměs na podobných pozicích v okolí podobně. Lidi jenom plandají od firmy k firmě. Teda ti, co si myslí, že je těch pět kaček na hodinu vytrhne. Za rok je to naopak. Taky nejde jen o prachy. Kdo si ty dvanáctky u mašin nevyzkoušel, tak ať raději ani nesní. Já to vím jistě, že to za ty peníze nestojí.
to věřím, taky jsem si to zkusil, myslím dvanáctky, ranní, odpolední, noční, nic pro mě...
Já v Praze hároval dva roky. Už je to léta. To si ještě mnozí říkali "čest práci" Nemůžu říci, že bych nebyl v práci spokojen. Byl jsem však daleko od rodné hroudy a o víkendu nuda. Nikde žádný kopec, kde bych se vyšplhal a za odměnu svoji námahu spláchl několika škopky. Kádrováci nebyli nadšeni, když jsem jim donesl výpověď. Přemlouvali, prosili, vyhrožovali. Vše vyšlo na zmar. Prostě škopek kvasnicového po výstupu na Javorník ti ani Národní divadlo neposkytne.
Tož doba je jiná, aji v Práglu je teď betálnéch škopků haba kuk. Ale kdo by v takém blázincu bydlél? Máš recht, depak příroda. Kopce, lesy, rybníky a žádný hele koukej. Zlatá dědina.
Škopek po túře na kopec chutná úplě ináč, než škopek na
přelidněném Vaclaváku. 
Já vím. Proto rači vylezu pěšmo na Lysó, než bych jel lanovkó na Petřín.