Já měl Š100 tak vytuněnou, že tehdejší "super" auta značky žiguli viděly jen moje brzdová světla.
To jo, když tě dojeli na křivatce. 
Stovka byla líná jako veš, Fiat 124, tedy Žiguli, si s ní vytřel prdel
kdykoliv chtěl a to i ten nejslabší, dvanáctistovka. Stovka bylo o generaci
starší auto, myslím konstrukčně. Mizerné chlazení, čochtavé šnekové
řízení atd. Když jsem jezdil v Trabantu, tak jsem se smál, jak v každém
druhém delším koppci stála přehřátá stovka s otevřenou kapaotou a
valímcí se párou z chladiče.
Vytunit lze lecos, ale z hovna bič neupleteš. On šel totiž vytunit ten
žigul, pak bys čuměl na jeho brzdový světla ty. 
Nešprtej do hovnaa hrbe. Aj žigula jsem měl. Rozkolébanéauto jak sfiňa.
Já ne, žigula e se nigdy neměl. Ale jezdil jsem ve stovce, tak vím, jak byla zdechlá. I ten Traboš sa rozjél rychléj.
"Hraboš" bylo nejrychleji akcelerující auto na prvních pěti metrech.
Všechny reálně socialistické Škodovky se prodávaly s tímto dovětkem.
Řada 105/120 byl už úplný omyl, Škoda byla asi jediná atumobilka, která
vyráběla sériově veterány.
První slušné auto byl až Favorit, vše před tím z Boleslavi byly zaostalé
plečky.