Jeden vzkaz pro jednu příjemnou paní z Nizozemí, která sem chodila na
diskuse než ji to soudružky znechutily. Marcelko, vše nejlepší, hodně
štěstíčka, zdravíčka přeje Josef od Plzně

Jeden vzkaz pro jednu příjemnou paní z Nizozemí, která sem chodila na
diskuse než ji to soudružky znechutily. Marcelko, vše nejlepší, hodně
štěstíčka, zdravíčka přeje Josef od Plzně

Dekuju za blahoprani kazdemu, kdo si vzpomnel! Mne to dneska pripomneli
kamosky z gymplu, jinak bych to asi presla bez povsimnuti. Tady se to totiz
neslavi a tak mam utrum. Ale nevadi, vzzdycky se najde nejaky duvod k oslave

Josefovi: neboj, soudruzkama se odradit nenecham, jen je mi z tech jejich reci
nekdy opravdu na zvraceni a mam obdiv k tem, kteri maji silu s nima porad
diskutovat a presvedcovat je. Jak uz jsem tu ale psala driv, z vola inteligenta
neudelas a ony mnohe jsou toho zarnym prikladem.
Jeste jednou dik!!! Budu se tu snazit byt casteji, i kdyz u nas je ted tak
krasne pocasi, ze je skoda sedet doma. Krome toho nechci mit placatou pr..l jako
nektere vasnive soudruzky, ktere tu sedi od nevidim do nevidim 
Skoro s křížkem po funuse se připojuji také. Marcel znám hnedle
několik. Přál jsem však jen jediné...."soudružce" profesorce, která
nikdy soudružkou nebyla. Proto nikdy nemohla dělat žádnému ročníku
třídní. Nás si však oblíbila, možná pro to, že jsme byli její první
ročník po nástupu. Možná taky, že jsme byli "elita" školy. Poslal jsem
jí přání: "vše nejlepší, mojí nejlepší soudružce profesorce" Obratem
jsem to schytal. No jo, jenže tenkrát jsme je tak titulovat museli. Tak jsme
se tomu zasmáli, trochu pokecali a já ji popřál ještě dlouhá léta
života. Docela často si voláme. Občas po mě požaduje nějakou práci. Má
hodně nemocného syna . Jmenuje se David. Mi říkala Davide po celou dobu
studií. Až na stará kolena si zvykla, že jsem Radar:-))) Po 30-ti létech
jsme si potykali. Tak ať žijí všechny správné Marcely 
Dál tě nepustí tachometr.-) Kluci si ty sršně překopávají od základu
a jezdí jim to i 330. I litrovka s jedním HP na jedno kilo váhy, je po pár
sezonách pro někoho málo. Znám takové magory... 
Když to tak honí. po pár sezonách jim ty Fichtle jedou, jak ten dýchavičný Inčučunův onanista.
Měl jsem nepřekopanýho fichtla, pařízka. Dalo se na něm jet skoro
padesát, teda z kopca a po větru. 
Pak byl ešče 555, ale to už nebýl pařez, páč byl s dlúhú prdelú a přední blatník měl jak hasičskú helmu.
Když jsem jezdila na pařezů,
tak jste si hráli v uhláku na horníky a králičímu bobků jste říkali
koko
Fichtl jako fichtl. Do něj můžeš kopat jak chceš. Stejně si pojede, jak nechceš
Tak nějak. Měl jsem i fichtla dvacítku, s revmaplechama, ten jel aj 70,
ale jen když se mu chtělo.
Furt sme si mysleli, co nemáme, fichtl přece byl nélepší. Musel byt, páč
nic jinýho nebylo. Až sem najednó sódruzi z NDR poslali Simsona, keré si s
fichtlem vytřél řiť a bylo po národní hrdosti. A to se sem nevozily Hondy
a podobný prskolety. Prostě to zde naši sódruzi vedli moc dobře.
nesměli nic lepšího vyrobit, bo bratr Rus to zakázal, páč nemůžeme vyrábět nic lepšího, než v krásném Sovětském Svazu...
Blbost. Soudruzi v NDR mohli.
Naši komouši dokázali za 40 let udělat z velmi solidní firmy JAWA naprosto
zaostalou dílnu na výrobu veteránů. O autech Škoda platilo totéž. Pohled
na ty archaické konstrukce a mrzké technické údaje byl v osdmesátých
letech opravdu žalostný. Dvěstěpadesátka MZ z NDR si s tři a půlou, tedy
"vlajkovou lodí" JAWy vytřela řiť úplně stejně, jako ten Simson s naším
fichtlem. S japonskýma mašinama raději ani nesrovnávat, Japonci v motorkách
natrhli prdel celému světu.
V sovětském svazu se motorky moc nedělaly, malobjemové vůbec a ty větší
třeba na Ukrajině - M-72, později se to prodávalo jako Dněpr a v Rusku
vyráběli skoro totéž pod značkou Ural. Ovšem to byl armádní motocykl BMW
z druhé světové, mimochodem, dělají to dodnes. Výroba byla započata díky
spojenectví nacistického Německa s komunistickým sojůzem. Taky se tam
dělaly napodobeniny JAWY, myslím se to jmenovalo Kavrovec, nebo tak nějak.
Ale moc toho nevím, ze sojůzu se sem žádné motorky nevozlily, kdežto
opačným směrem se vyvážely kvanta JAW a Zetek.
náhodou Jawa Californian 350. To "Dělo odebírali i soudruzi z Júesej" U nás, když jsem jako jinoch bydlel na sídlišti, vlastnil ji jeden soudruh. Když ji v neděli vytáhl z garáže a začal leštit chromy, měli jsme z toho vánoce a předbíhali se v asistenci.
634 byla taky frajeřina. Řidítka dolů a výfuk nahoru. Děda ji měl kdysi před rokem 80.-)
Tož dobrú noc a nechte si zdát o fichtlech. Věřím, že na tu dobu
tůrováni padesátek rádi vzpomínáte. Taková nostalgie, když jste na ně
balili holky.-) 
Čtyčtakt a kartrách z dvótakta. Snaha byla, ale z hovna bič nelze uplést. Takže to byl propadák. Dnes ceněný veterán, páč jich je málo.
Jo, vony to byly hezký motorky, teda jenom do té doby, než se postavily k jiným. A to moc nehrozilo, páč se sem celó tu dobu skoro nic nevozilo, až pak v půli osmdesátek ty MZety a Simály. Califa byla jedna z nejhezčích, to je pravda. U nás v dědině ju taky jeden stréc měl ale měl smůlu, že jaho kamoš měl Nortona 500, těch se sem pár dovezlo a vedle JAWy to vypadalo jako UFO. Ten Nortoní zvuk je jedinečný, jednoválec se sotva převaluje, no nádhera.
Nesehnal jsem kžíž, tož sem je tam nechál. Vono to zas po větru
fachčilo jako plachta. 
Byly úzký jak sviňa. Na rozbití tlamy, ešče že to moc rychlo nejelo. Též brzdy byly na fichtlu spíš takové symbolické...
Já měl překopanou Jawu 23, která vypadala jako "dospělá" motorka. Jela přesně jako ten "pařez" Když byl vlhký vzduch, místní kopec dala sólo na jedničku. Když bylo slunečno, vyletěl jsem tam ve dvou na trojku. Nejlépe ta "motorka" jela, když jsem řekl, že ji prodám.
Jo, Mustang.
Zajímavý, mladí hňupíci v USA a u nás měli stejné tužby, vlastnit
Mustanga. Ti v Emerice chceli Ford Mustang a my fichtla s nádržó tam, kde ju
má každá normální motorka.
Škoda,že ji neznám,ale ráda se připojím. 
Každopádně nemusela diskutovat jenom na soudružských fórech.
Volal mně kámoš. Byl dělat v lese a údajně má přetrhne vázy u
kotníků. Má si píchat do břicha na ředění krve a boji se toho jako čert
kříža. Hrdina jako každý chlap.-))) Takže ode dneška budu pravidelně
píchat.
Musím ho naučit kouzlu sebeopíchání.

Už jsem si píchal 2 krát 10 injekcí. K tý zarážce je to dost daleko. Jako dezinfekci jsem máčel tampon pro odlíčení do slivovice. Mně se žádná píchačka nenabídla.
Taky žádnou nedostal. Tak mu to potřu slivovicú a zbytek ať vypije.-) Dnes mu to píchnu a zítra si to pod dozorem píchne už sám.🙂
To je v současné době běžně používaná praxe všude tam,kde hrozí
embolie- zlomeniny,pooperční stavy ap.Taky jsem z toho po sešroubování ruky
měla hrůzu,ale nakonec to bylo v pohodě. 
A přitom taková blbost. Chlapi se budou mlátit do krve ale jehlička je jejich smrt.-))))))
Byvam i tady a myslim, ze my dve si psaly uz o Matejske pouti a kostelicku u Mateje, ne?